subscribe: Posts | Comments

Přírodní zdroje – kopřiva

0 comments
Přírodní zdroje – kopřiva

Kopřivy se dají najít téměř všude a lidem obvykle moc radosti nedělají. Zahrádkáři se je snaží ze svých pozemků vystrnadit a turisti brblají, když musí vysokým porostem kopřiv projít. Kopřiva však má kromě schopnosti nás požahat i řadu zajímavějších vlastností, které můžeme využít ve svůj prospěch nejen při přežití v přírodě, ale i v běžném životě.

Kopřiva má řadu léčivých účinků a často se s ní setkáte v podobě sušených lístečků i v lékárnách. Proč ale běhat do obchodu, když tato surovina roste všude kolem nás? Stačí si lístky mladých kopřivy natrhat (doporučuji rukavice, mladé rostliny jsou obzvlášť žahavé) a buď je usušit anebo si z nich rovnou udělat čaj. Ten má protizánětlivé účinky, má povzbuzující účinky na metabolizmus, působí proti průjmům a proti řadě dalších neduhů. Takže až příště vyrazíte do přírody a po cestě zjistíte, že vám není úplně nejlíp, třeba pomůže kopřivový čaj. A nemusíte se bát, že si požaháte pusu, varem se nežádoucí látky v kopřivě zničí.

Kopřivy nepatří jenom do hrnku v podobě čaje, ale i na talíř. Můžete je přidat do polévky, do těstovi, spařit a jíst k masu místo špenátu, o Velikonocích se tradičně dávaly do nádivky. Moje nejoblíbenější využití kopřiv v přírodní kuchyni je omotat kuře pořádnou vrstvou celých kopřiv a šoupnout ho do Setonova hrnce. Nepotřebujete tak ani žádné koření a maso bude mít krásně bylinkovou chuť.

Zatímco na jídlo a pití je nejlepší sbírat kopřivy na jaře, kdy jsou mladé a s největší koncentrací prospěšných látek, kopřivy mají využití i v pozdním létě, kdy jsou jejich stonky dlouhé, listy zasychají a nevypadají už tak lákavě. Pozdní léto je ideální právě na využití dlouhých a zdřevnatělých stonků. Z kopřivy se totiž v této době dají získat dlouhá vlákna, která se dříve používala k pletení provazů nebo dokonce jako příze k výrobě oblečení.

Jestli vás při stavbě přístřešků omrzel paracord nebo si chcete vyzkoušet, jak si naši předci poradili bez umělých hmot, začněte tím, že nasbíráte co nejdelší a co nejméně rozvětvené kopřivy. Zbavte se kořínků, chytněte kopřivu za spodek (opět doporučuji rukavice) a táhněte směrem k vrcholku kopřivy tak, abyste z ní stáhli štiplavé chloupky a listy.Ještě utrhněte slabou špičku kopřivy a tím máte kopřivu připravenou na získávání vláken. Stonek teď potřebujete lehce podrtit mezi prsty, jako byste se ho snažili zplacatit. Stonek by vám pak měl jít snadno podél jedné strany rozloupnout a odhalí se dužnatý vnitřek. Kopřivu ohněte napůl, tím se oddělí tvrdý vnitřek od „kůry“ kopřivy. Jde vám právě o tu „kůru“, kterou nesmíte při ohýbání kopřivy přetrhnout. Opatrně oddělte dužinu od vnější vrstvy a máte vlákna, která jsou po usušení sama o sobě už dost pevná na některé činnosti, nebo se dají splétat do provázků.

Pokud vás zajímá, jak provázek uplést, doporučuji následující video, kde RayMears předvádí jak sklízení vláken z kopřivy, tak jejich následné zpracování.

Jak už bylo řečeno, vlákno se dá spřádat a dá se z něj vyrobit hrubá, ale odolná textilie, která se hojně využívala například za první světové války, kdy byl nedostatek kvalitnějších materiálů. Kopřivy se dále dají použít nejen k výrobě látek, ale i k jejich barvení. Výsledkem je žlutozelená barva.

A na závěr ještě mám jednu radu pro zahradníky. Kopřiva sice bývá obvykle považována za plevel, a tudíž se ji snažíme z našich pozemků odstranit. Ale kopřiva může být v zahradě i užitečná. Dá se z ní totiž udělat přírodní tekuté hnojivo. Stačí kopřivy natrhat na kousky, dát do kýble, zalít vodou a nechat tak tři týdny uležet v dostatečné vzdálenosti od domu. Smrdí to jak v sloním pavilonu, takže pod oknem ten kyblík rozhodně mít nechcete. Ale nemělo by dovnitř pršet. Že máte hotovo poznáte podle toho, že už obsah kýble nepění a voda ztmavla. Výsledné hnojivo řeďte v poměru 1:9 s vodou a používejte na zalévání jednou měsíčně, hlavně zelenině to dělá opravdu dobře a můžete se dočkat vyšších výnosů bez předražených umělých hnojiv.

Leave a Reply

Protected by WP Anti Spam