Nejlehčí vařič/stojan – foto návod
Znáte vařič z odkapávače ikea? Taky Vám připadne nepříliš skladný? Dá se to dělat i jinak, neříkám lépe, jen jinak. Poznáte u fotky, že se jedná o nejlehčí a nejskladnější vařič/stojan? Navíc cenově prakticky zadarmo? Nemusíte být zrovna kutil Tim, ohnout tři stejně dlouhé dráty zvládne i dřevák.
Musí to být ocel aspoň 3,5 mm silná, stanové kolíky z hliníku se žárem z ohně zkroutí. Vhodná je třeba řtyřka svařovací drát metr za 8 korun (nenajdete-li doma podobný vhodný..) Stačí vhodně zapíchnout do země, rozdělat malý, efektivní ohýnek či použít tabletu lihu či malý vařič, který je sám o sobě příliš malý, abychom na něj dali ešus, pánev, velkou plechovku atp.
Váha? Nesnesitelných 45 gramů.
S vhodným obalem, aby nám nepropíchnul krabici s vínem v batohu..
Test v domácích podmínkách (na akci teprve půjdu).
S nižší váhou a skladností to už bohužel nejde, leda tak položit ešus přímo do ohně, ale to se z různých důvodů nedoporučuje.
Toto řešení lze samozřejmě použít jen tam, kde je měkký podklad, na skále nám nebude tenhle ultralight moc platný.
Pro Bushcraft.cz sepsal vlkodlaq.
Já se teda omlouvám, ale musím se přiznat. Ešus vždycky mrsknu přímo do ohně a ještě ho zahrabu uhlíkama. Kromě toho, že je někdy nesnesitelně zaprasenej, jsem nějaký větší nevýhody nespozoroval.
Nebo se pletu???
Může se zkroutit, musíš to víc pucovat, horší manipulace a hlavně by ses ke svému vybavení měl nějak chovat a vrazit ešus přímo do ohně je tak nějak v rozporu s tímto základním zálesáckým/bushcraftím pravidlem. To je jako když vojáci pužívají nůž ke kopání zákopů a když ti pak vrátí kudlu zubatou jak hřeben Tater, ještě se kření a řeknou ti „šak ti to ve skladu vymění, ne?“
Nejen to, co popisuje brumla, ale i fyzika ze základní školy – rozdílná teplota jednotlivých částí plamene.
OK, zkusím se teda polepšit:D Ohnu si hřebíky a chci teda příště vidět ten rozdíl. (požádám mezitím ve skladu o nový ešák)
Podle mě je to jen další jednoúčelový předmět, který je třeba nosit (balit, čistit…). Pokud je to krátká cesta, nemusím na ní nic vařit. Pokud je to pobyt vícedenní, kde je vaření žádoucí, není problém najít si pár větších kamenů, které funkci splní a ještě chrání oheň proti větru.
Pozor, SVAŘOVACÍ DRÁT NE, to je špatná volba! Po vyžíhání v ohni změkne a ohne ho děcko v ruce. Je třeba buď stanový kolík, nebo normální zinkovaný ocelový drát za pár korun z železářství. Při vaření na lihové kostce je kvůli závětří lepčí pár kamenů, nebo rozpárat plechovku. Jinak se z drátu a plechovek dělají další jednoduché a skladné vařiče alá Ikea. Výhoda Ikea je v tom, že je to trvanlivý a poměrně silný NEREZ, který za 14dní používání určitě nevypálíš jako obyčejnou plechovku…
Takže svařovací drát je už v měkké podobě (není zakalený, hrozba vyžíhání tedy není úplně vhodná poznámka) a zvolíš-li dostatečnou sílu (jak je mimochodem psáno v článku), tak je vše v pohodě a žádné samovolné ohýbaní se nekoná.
To už spíš souhlasím s martinem, že na dvoudenní čundry nemusím tahat skoro nic.
copak to je za pánev?
Tesco, pred par lety za necele kilo, ale casteji nosim pullitrovy nerezovy hrnek tatonka.