Péče o koženou výstroj

Kůže, ze které je vaše výstroj, obuv nebo oblečení, tedy useň, je podobná vaší vlastní kůži s tím rozdílem, že vaše kůže není mrtvá a její výživa tedy probíhá přirozeně a automaticky. „Mrtvé“ kůži tedy musíme živiny dodávat uměle, jinak se deformuje, schne a praská. Kůži je také třeba chránit, aby do ní zvenku nepronikaly nečistoty, chemikálie a především vlhkost. Ty totiž kůži ničí a mokro v botě nechce mít asi nikdo.

Hladká kůže

Hladká kůže, jak už sám název napovídá, je hladká. Setkáte se s ní asi nejčastěji. Od opasků, přes peněženky po vojenské kanady. Postup ošetření je následující.

1. Od kůže odstrojíme to, co není kožené, pokud nám to výrobek dovoluje. Kůže vyžaduje zvláštní zacházení a není dobré jí ošetřovat spolu s jinými materiály. Hrozí vám například zamaštění textilu nebo jeho ušpinění od prostředků na ošetření kůže. Asi nejklasičtější případ je, kdy při čištění bot z nich vyndáme tkaničky. Nejen, že se tak lépe dostaneme do všech míst na botě, ale nezamastíme si tkaničky krémem. Uzel na nich by pak hůř držel.

2. Kůži očistíme. Bahno otřeme hadrem, zaschlé vykartáčujeme, můžeme ho i opláchnout vodou. Případné skvrny od konkrétních látek vyčistíme příslušnou čistící látkou. Při čištění dáváme pozor, abychom mechanicky nepoškodili povrch kůže, šití nebo galanterní prvky.

3. Pokud jsme museli použít k čištění vodu, boty necháme řádně oschnout. Lépe při pokojové teplotě za přístupu vzduchu, než u vydatnějšího zdroje tepla. Neriskujeme tak ztvrdnutí kůže a její poškození. Stejně tak nikdy nesušíme kůži na přímém slunci.

4. Vyčištěnou a řádně vyschlou kůži napřed vyživíme. Naše generace má k tomu k dispozici řadu komerčních výrobků. Naši dědové však sázeli na prostý zvířecí tuk, tedy nesolené vepřové sádlo, případně kozí, ovčí nebo hovězí lůj, to podle původu kůže. Otcové pak, snad pro špatný přístup k těmto surovinám, dávali přednost krémům na ošetření lidské pokožky, tedy nejčastěji populární induloně.

5. Látku k vyživení naneseme na kůži hadříkem nebo jemným nanášecím kartáčkem. Kůži dáme čas, aby mastnotu vstřebala a byla jí řádně prosycená. Přebytečnou mastnotu, kterou již kůže nevstřebala a nepodařilo se nám jí do kůže vpracovat, prostě otřeme.

6. Kůže je tedy vyživena, přistoupíme ke konečné impregnaci. Poslední vrstva ochrání kůži před vstupem nečistot a vlhka do nitra materiálu. K tomuto účelu lze zakoupit nepřeberné množství výrobků, včetně těch, využívajících nanotechnologie. Pozor na impregnace, které jsou hloubkové, ty je nesmysl používat po použití krému, který se rozprostře v materiálu a impregnaci dovnitř nepustí.

7. Generačně univerzální jsou pak pro ošetření bot, které jsou mezi koženými výrobky zastoupeny asi nejvíce, krémy. Mužům nejznámější je nepopulární hnědý, pro mladší generaci černý vojenský krém na boty. Ten obsahuje látky na bázi uhlovodíků a směs vosků. Při použití těchto prostředků učiníme vlastně dva kroky v jednom. Kůži vyživíme i impregnujeme.

8. Krém v příslušné barvě naneseme na vyčištěnou a suchou kůži nanášecím kartáčkem, a při nanášení se jakoby snažíme krém do kůže zapracovat. Je-li krém příliš tuhý, vojáci si odjakživa pomáhali tím, že jej v plechovce zapálili na dobu, dokud se z krému neuvolní kapalné látky. V nanášení krému pokračujeme do doby, kdy je ho v materiálu dostatek. To je čas, kdy přistoupíme k leštění. Přebytečný krém otřeme hadrem aměkkým kartáčem na boty krém na povrchu řádně rozleštíme. Dá to práci, ale výsledek stojí za to.

9. Ne všude se k ošetření kůže hodí krém na boty. Tam, kde má kůže jiné zbarvení nebo je ošetření krémem příliš primitivní metodou, použijeme spíše vosk na kůži. Ten se používá podobně jako krém, s tím rozdílem, že je lépe nanášet ho měkkým hadříkem a při leštění se doporučuje hadříkem střídavě nabírat vosk a na krátký okamžik jej namáčet do vody. Docílíte tak na obuvi zrcadlového lesku.

10. Kožený výrobek zkompletujte a pamatujte, že péče, které se mu právě dostalo, není nikdy dost.

Broušená kůže

Broušená kůže má porézní povrch a strukturu připomínající jemnou houbu. Setkáte se s ní zejména u bot typu „farmářka“, pracovní obuvi, zástěrách pro svářeče a vůbec tam, kde je kůže používána technickým způsobem. Jedním z druhů broušené kůže je kdysi populární semiš.

1. Broušenou kůži po osušení očistíme jemným kartáčkem.

2. Kůži nikdy nekrémujeme ani nevoskujeme!!! Výsledkem by bylo zničení materiálu po funkční i optické stránce.

3. Na očištěnou kůži naneseme předepsaným způsobem komerční prostředek k ošetření, např. kvůli udržení nebo doplnění barvy.

4. Po proschnutí předešlé vrstvy na broušenou kůži naneseme impregnaci určenou pro broušené kůže a to opět podle návodu uvedeného výrobcem.

5. Po zaschnutí kůži vykartáčujeme speciálním kartáčkem na broušené kůže, který má gumové štětiny.

Zajímavosti:

K mazání kůží se používá prakticky jakýkoli tuk bez příměsí nežádoucích látek. K namazání kůže se tedy používal i rybí tuk, tulení a velrybí tuk, lněný a jiné oleje, ale také vaječné žloutky.
Přípravky v podobě látky a malé houbičky k ošetření obuvi jsou vhodné pouze jako nouzové řešení, kdy potřebujete rychle dodat botě svěží vzhled. K dlouhodobému ošetřování bot se nehodí.

Autor: Petr Fiedor (HodněOhně.cz)

Zdroj informací: www.obuvnadmerna.cz, www.pravygentleman.cz, Chemie pro každého, kolektiv autorů, SNTL, 1960

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

Nejlehčí vařič/stojan – foto návod KPZ – Video přehled Prohlášení výrobců horolezeckého vybavení Výroba provázků – návod Výroba bot – několik návodů Testování keramiky BELSKY Keramické brousky BELSKY BR Využití nádorů z břízy a dalších stromů Nová rubrika – Dílna! Výroba nože – základní postup Lékárnička Miltec ARMY – Recenze Featherstick – rozděláme si ohně s radostí