subscribe: Posts | Comments

Bushcraft není o snaze zastavit pokrok

6 comments
Bushcraft není o snaze zastavit pokrok

Alespoň dle mého tedy.

Ano, je to tady, další Flame a Holly War. Asi už bylo na čase.

Vzhledem k tomu, že máme poměrně velkou vlastní komunitu, plus pročítám všechna fóra a weby o Bushcraftu v několika jazycích, pravidelně slyším a čtu názory typu:

„Nůž z moderní práškové oceli by správný zálesák používat neměl, nemá to duši. Jedině překované péro od auta, či ložisko.”

„Správný bushcrafťák nepoužívá zapalovač, nýbrž dřívka, při nejhorším křesadlo.”

„Plastový hrnek do přírody? Ani omylem, jedině dřevěná kuksa! Jinak to není bushcraft!”

Vtipné je, že se to často píše přes internet a ne přes holubí poštu, ani na hliněné tabulky.

Ano, samozřejmě, návrat k přírodním materiálům a středověkým technologiím má své kouzlo. Jenže co si budeme povídat, jde pouze o hru, o bezpečný a zábavný český buřtkraft. Málokdo z nás nosí do přírody zásadně jen vlněné věci z vlastnoručně stříhaného rouna a používá kostěný nůž. A tudíž nejde o nějaké přesné mantinely bushcraftu, ale jen a pouze o aroganci a pocit nadřazenosti konkrétního diskutéra.

Každý z nás má své vlastní hranice pohodlí a toho, kam až při té hře na bushcraft může zajít. Bohužel někteří jedinci vnímají sebe jakožto etalon, podle kterého by se měli tvarovat i ostatní.

A v tu chvíli do hry vstupuje vědecky dokázaný fakt – na ovládnutí směru proudícího davu postačí 5% lidí, zbylých 95% je budou slepě následovat.

Nejlepší hlášku jsem si přečetl nedávno na nějaké internetové diskuzi: „Vyser se na pilku Fiskars, je to komerční shit. Kup si Bahco Laplander, ta je na Bushcraft ideální.”

Co na to říct… Buďto je to příklad neuvěřitelné lidské blbosti, nebo dokonalý příklad perfektního marketingu v podání firmy Bahco.

Velmi by mě zajímalo, jaké reakce by vyvolal Ray Mears, kdyby místo pilky Bahco Laplander začal pravidelně používat Fiskars… :)

Dalším skvělým příkladem je „tradiční” Kuksa. Tady má kolega Matyáš super fotku:

Jedinců schopných vyřezat kuksu z březového nádoru se najde jen pár, ještě méně lidí si ji může dovolit koupit. Proto se často objevují fotky nádobí Kupilka, což je v podstatě dřevotříska slisovaná dohromady s nějakým plastem. Na to už si lidé zvykli. To se dá.

A co třeba takováto kuksa, mimochodem používaná švédskou armádou? Je to ještě košér? Zavírací finka Marttiini a plastová kuksa – jde o bushcraft v moderním kabátě 21. století, nebo o mastňácké zbytečnosti? :)

Dalším zdrojem vtipných hlášek jsou témata o nádobí do přírody, občas to tam doslova vře. :)

Titan je pochopitelně tabu, bez debat.

esbit hrnek

Používat by se mělo železo, dá se snést i nerezová ocel. Pak možná ještě hliník, ale v žádném případě ne eloxovaný!

esbit sada nadobi

Proč? Protože tito diskutéři to tak vnímají. Nablýskané titanové a eloxované nádobí nabízí moderní outdoorové firmy, takže to není nic pro ně. A vůbec jim nevadí, že titan jako prvek byl objeven daleko dřív, než vznikla nerezová ocel (1791 vs 1821) a eloxování hliníku se provádí od roku 1923. A raději ani nechtějí vědět, že své první firesteely firma Light My Fire, světový primát v jejich výrobě, uvedla na trh až v roce 1995.

Co tímto článkem vlastně sleduji? Mířím hlavně na mladší a velmi snadno ovlivnitelné čtenáře – nenechte se zviklat! Cokoli, co budete dělat venku s úctou k přírodě, bude Bushcraft. A je jedno, zda budete na sobě mít kožešiny či fleece a bundu s primaloftem. Káva z pampelišek vám bude chutnat stejně i z nerezového hrnku i z toho titanového. Pamatujte, neexistuje člověk, který by vám mohl určovat, co se v Bushcraftu smí a co ne. Neexistuje žádná přesná definice, nehrozí žádné faux pas. Jednejte v dobré víře, neničte přírodu a nezapomínejte na základní pravidla Bushcraftu. Vše ostatní není podstatné.

P.S. Vím, že autority jsou v mládí velmi důležité. Proto jsme se rozhodli pro klid vašich duší oslovit všechny světoznámé Bushcraft instruktory a propagátory a požádali je o názor na tuto problematiku. Brzy čekejte článek třeba i o tom, která finka je víc finská, zda ručně vyrobená, nebo sériová Mora (kterou používá nejen Ray Mears, ale i Cody Lundin)  :)

V článku byly použity fotky mj také z internetového obchodu Top-armyshop. Konkrétně se jednalo o titanový hrnek Esbit a sadu nádobí Esbit.

  1. unkt says:

    to je ale pravda, že titán nie je dobrý na hrnček, špatne vede teplo. to sa navaríte….
    preto sa užíva aj ako ochrana kozmických lodí.

  2. unkt says:

    a keď sa titan zapáli, napr. piliny z Ti, tak to len tak neuhasíte.

  3. -yp- says:

    Plně souhlasím, ten kdo říká co je víc buřtkravt než to co máte k dispozici, je namyšlenec. ;-) Já začal mezi trempama a tak i doporučuju – používejte hlavu a na co vám nestačí kapsa, to si holt sežeňte jak umíte. Pokud to co máte použijete s rozvahou, dobrou náladou a stejně dobrým úmyslem, věřte nebo ne, je to buřtkraft.
    Profík podle mě není nikdo, každej se musí neustále učit. Máme moderní dobu, to zn. : moderní materiály, technologie i postupy, k tomu sice né každej má dostatek prostředků na vše co si zamane tedy neusněte na vavřínech a dělejte co vám osobně pomůže užít si ty drobný chvilky pohody a klídku v lesích a luhách naší domoviny. Nezapomeňte, že pak zase musíte do kolbenky a né každej dělá lesníka, či myslivce.
    Tedy moje heslo – Carpe diem : Užívej dne

  4. Martin says:

    Je mi 26. Už od útlého mládí jezdím do přírody, kdy jsem jako úplně nejmenší jezdíval s dědou rybařit, popř. na houby. Následoval skauting (který trvá dodnes), postupem času jsem se dostal i k několika trampským skupinám. Doposud aktivně jezdím na čundry s kýmkoliv, kdo má rád přírodu, kdo se k ní umí chovat a má k ní respekt. Pro mě ježdění do přírody znamená takový „návrat do přirozeného prostředí“ a současně útěk od přetechnizované doby a opravdu si aktivně odpočinout. Nikoliv komerční rekreace, jako když jede pozér z velkoměsta ve značkových hadrech a komplet nejmodernějším vybavením, které mu moderní outdoorové společnosti káží. Tímto se omlouvám za označení „někoho z velkoměsta“ – bylo to pouze přirovnání, kde takových je lidí nejvíce a pro mnoho z nich je to typické.
    Přímo k tématu, když jedu do přírody, je mým cílem se s přírodou sžít, vzít si s sebou z moderního světa jen opravdu to nejnutnější a učit sebe samotného s přírodou splynout. Jasně, beru, že si někdo vezme to a tohle, protože je to šikovné. Taky mám pár věcí, které mi hodně usnadní. Ale když je někdo po zuby komplet vyzbrojen do přírody vymoženostmi, přebytek plastů, zářivých barev, nadbytek elektroniky… přijde mi to zbytečné. Jako taková zhýčkanost a pocit, že si svůj obývák beru do lesa s sebou, „jen aby se mi nic nestalo a abych se neumazal“. Pojem bushcraft je pro mě opravdu velmi nový, vnímám ho spíš jako umění přežití v přírodě, kde se naučím nejen přežít, ale i umět si udělat pohodlí z dostupných MÍSTNÍCH prostředků. Pro někoho jiného to znamená zase jiné. Já bushcraft beru jako jeden z mnoha zájmů, se kterými jsem ve většině názorech kompatibilní. Neříkám co konkrétně s sebou nenosit a co ano, jen by se dle mého nemělo nic přehánět. Více dát sobě šanci, sám sebe otestovat a naučit se, jak se obejít bez toho a onoho. Naučit se improvizovat, objevit jak se různé věci dají použít jinak, jak se různé materiály chovají v jiných podmínkách, jak využít ku prospěchu nalezené odpadky(pet lahve, vyškrtaný zapalovač, obal od cigaret…) a více namáhat praktickou stránku své inteligence. Tím že se v přírodě obklopím modernostmi, se nenaučím nic a budu k přírodě dál i když budu přímo v ní. Je to pro mě zkrátka easy a postrádá to smysl. To už bych mohl rovnou s komplet (jak někdo psal) „masňáckým“ vybavením do místního parku ve městě, abych mohl v případě neúspěchu běžet na nejbližší spoj zdejší hromadné dopravy a dostat se ve strachu do svého domova a bezpečí.

    • Tom says:

      Dovolím si trochu nesouhlasit.Také jsem kdysi jezdil na trampy ve starých pláťákách a s vlastnoručně sestavenou krosnou ze čtyř klacků a dvou kožených popruhů. Přiznám se, že dnes se cítím spíše tím pozérem o kterém píšeš. K lesu nejezdím vlakem ale dopravuji se autem a nosím outdoorový hadry a „lepší vybavení“. Ale o to v zásadě nejde. Já je nosím stále, i v civilu. Tyto věci jsou vyvíjeny s ohledem na pohodlí a funkčnost. Pokud v lese zmokneš ve starých džínách, nastydneš a moc si to neužiješ. Pokud máš na sobě technický kalhoty např. od Fjällrävenu (jen příklad), s největší pravděpodobností na tom budeš o mnoho lépe. Ale to jsem odbočil. Heslem článku je „Cokoli co v přírodě děláš s úctou k ní je bushkraft“ a pak je jedno, jestli přijedu do hor autem a mám na sobě hadry za 20 000,-. Hlavní je, že si ten víkend (dovolenou) užiju stejně jako ty, budu se cítit dobře a pohodlně, boty mi neudělaj puchýře ale hlavní je, že se v lese budu chovat jako zvíře….. Prostě s ním splynu. Potom bude jedno, že si uvařím večeři na vařiči… Aspoň po mně nezůstane ani kousek popela a srnku si můžu vyfotit zrcadlovkou… Hlavní je to, že se mi srnka ukázala a že přede mnou nezdrhla… Nehaním tím nijak tradiční způsob přežití v přírodě, ale chci tím poukázat na to, že ne každý, kdo má super vybavení je pozérem, který se neumí k matičce zemi chovat s úctou, kterou si zaslouží…

  5. Radek says:

    „Cokoli, co budete dělat venku s úctou k přírodě, bude Bushcraft.“ krasne receno, diky za clanek :)

Leave a Reply

Protected by WP Anti Spam