subscribe: Posts | Comments

Orientace v přírodě

8 comments
Orientace v přírodě

Orientace podle kompasu je docela snadná. Kompas se položí na vodorovný podklad (nejlépe na rozevřenou dlaň, není-li na blízku nic jiného), a tam, kam ukazuje modře zakalená špička kompasové střelky, tam je sever. Druhý konec střelky ukazuje k jihu. Kolmo vpravo od takto ukazující střelky je vždy východ, vlevo západ.

Orientace podle hodinek. Namíříme malou (tedy hodinovou) ručičku hodinek k Slunci. Úhel, který ručička svírá s dvanáctkou na ciferníku, rozpůlíme myšlenou přímkou nebo třeba i rovným stéblem, jež na hodinky přiložíme. Směr, který přímka či stéblo ukazuje, vede mezi Sluncem a dvanáctkou k jihu, na opačnou stranu pak k severu. Pamatujte si, že dopoledne půlíme úhel od malé ručičky vlevo, odpoledne vpravo! Zkuste si to několikrát a zapamatujete si to hravě a trvale.

Orientace podle mapy. Všechny dnes tištěné a používané mapy jsou kresleny tak, že na jejich horním okraji je vždy sever. Jestliže na mapě dovedeme ukázat místo, kde ve skutečnosti stojíme a někde v okolí vidíme nějaký význačný objekt (např. kostelík, nádraží, vesničku…) a najdeme tento objekt na mapě, otáčíme mapou tak, aby naše stanoviště na mapě a význačný objekt na mapě byly ve stejném směru s naším skutečným v terénu.

Orientace podle přírodních jevů a lidského díla. Osamělé stromy mívají kmen ze severní či severozápadní strany porostlý lišejníkem nebo mechem. Sníh se na jaře nejdéle udrží na stráních a v příkopech obrácených k severu. Pařezy stromů mají své kruhy („léta“) na severní straně hustší, na jihu řidší a větší (protože z jihu přichází ke stromu více slunečního tepla). Tento jev není vždy směrodatný, selhává v údolích, lesích aj., kde vlivem terénu přírodní vlivy na strom nepůsobí tak jako na rovině. Slunečnice se otáčejí za sluncem, i když je zamračeno. Mraveniště má sráznější spád k severní straně. kostely stojí věží či hlavním vchodem na západ, oltáře na východ. Včelíny směřují k jihu. V horských oblastech mají stromy vlivem větrů na severozápadní straně větve řidší a olámané.

Orientace podle slunce. Ráno je slunce přibližně na východě, v poledne na jihu a večer zhruba na západě. Přibližně v těchto hodinách můžeme světové strany stanovit takto: v 6 hodin ráno na východě, v 9 hodin na JV, ve 12 hodin na jihu, v 15 hodin na JZ a v 18 hodin na západě.

Orientace podle busoly. Busola je zdokonalený kompas. Kdybychom měli volit mezi busolou a kompasem, vždy je lepší rozhodnout se pro buzolu, protože jí lze změřit úhel mezi severem a přímkou, vedoucí k vytčenému cíli. Tento úhel se jmenuje azimut. Umožňuje jít k cíli bezpečně, bez uchýlení, a to i za tmy, v mlze a v naprosto nepřehledném terénu.

Orientace mapy podle busoly. Otáčíme stupnicí tak dlouho, až písmeno S (N) (což je zároveň nultý stupeň) se ocitne u ukazatele. Pak položíme busolu její záměrnou hranou na pravý okraj mapy. Potom otáčíme celou mapou (a samozřejmě i busolou na ní) tak, že magnetka se ocitne svou šipkou přesně u ukazatele.

Tento článek byl zařazen do soutěže Bushcraft.cz

Zaujal vás tento text? Pomozte autorovi vyhrát v naší soutěži, zmačkněte LIKE a napište do komentáře svůj kladný názor, nebo klidně pouze znaménko „+“!

  1. Daniel says:

    +

  2. martin says:

    +

  3. Šťoura says:

    Myslím, že web zabývající se přežitím by měl být přeci jen podrobnější než dětská encyklopedie.

  4. dfhgfdgfd says:

    K ničemu… bez obrázků bez ničeho;) traaap

  5. Martir says:

    Slnecnice sa otacaju za slnkom len ked rastu (tj nie su rozkvinute ta zlta somarina so semiackami na vrchu). inac sa za slnkom neotacaju.. (mytus pre deti)

  6. Pavel says:

    Nic proti tomu článku, jakkoli je až příliš stručný, nepřesný a obsahuje i zavádějící informace (třeba zrovna ty slunečnice, ale nejen ty). Pochod (pohyb) podle azimutu není zas taková selanka, jak se to tu líčí (přičemž se autor ani nenamáhá upozornit na takové „drobnosti“, jako je třeba deklinace). Dost možná, že to ani autor pořádně nezná a v praxi si s tím neví rady, možná i kopíruje nějaké jiné materiály.
    Opravdu mi to připadá jak výklad z dětské encyklopedie typu „slon je zvíře, které žije v Africe a Asii a má chobot“. U lidí, zabývajících se životem v přírodě a „přežitím“, mi tohle opravdu připadá nejen dětinské, ale především dost nezodpovědné. Jediné štěstí, že v našich podmínkách (ČR)se sotva někdo může bezestopy ztratit v divočině, protože většinou po dvou, třech hodinách pochodu přinejmenším uvidí (není – li zrovna slepý) nějaké obydlené sídlo nebo lidmi pravidelně obhospodařovaný nebo využívaný objekt.

    • Díky za názor. Je otázka, kolik lze z topografie uvést přehledně do psaného článku a naučit to lidi přes internet – bez ukázky, bez vyzkoušení, jen slovy. Pokud se na nějaký pokročilý článek cítíte, rádi se dohodneme:)

      • Pavel says:

        Zkusím to dát dohromady. Máte pravdu, že pouhý text – zvlášť v tomto případě, není to pravé. Chtělo by to obrázky, názorné zobrazení, třeba i video. A nic z toho neumím – po stránce technické jsem úplná nula. Umím jen psát. O to bych se mohl pokusit – lépe to ozřejmit, pokud by někdo dodal i názorné příklady.

Leave a Reply

Protected by WP Anti Spam