subscribe: Posts | Comments

Otrava houbami

5 comments
Otrava houbami

Jako otrava houbami se označuje otrava vzniklá v důsledku konzumace hub. Obvykle se tím míní velké houby záměrně konzumované, v širším slova smyslu však lze zahrnout i otravy vzniklé nezáměrnou konzumací plísní a dalších menších hub při konzumaci jimi zamořené stravy (viz např. ergotismus).

Obecné informace

Pod pojmem otrava z hub se skrývá široká paleta příznaků a následků závisejících na druhu požité houby, okolnostech, za kterých byla sebrána, množství této houby a způsobu jakým byla upravena a samozřejmě osobních dispozic konzumenta. Výsledkem může být na jedné straně pouze dlouhodobé zvracení (po konzumaci nedostatečně tepelně upraveného satana) nebo jemné a dočasné změny psychiky, na druhé straně trvalá invalidita či smrt (při požití muchomůrky zelené či pavučince plyšového). Obecně je v případě hub velmi těžké specifikovat množství biomasy, která už představuje riziko – obsah jedu totiž zpravidla velice silně kolísá v závislosti na mnoha těžko zjistitelných okolnostech.

Jedovaté houby v Česku

V Česku je sběr hub velice populární a často je minimálně příležitostně praktikován i naprostými amatéry. Vzhledem k tomu, že se na českém území vyskytuje řada velmi nebezpečných druhů hub (naštěstí relativně vzácných), dochází čas od času k smrtelným otravám. Jako nejnebezpečnější se v tomto směru jednoznačně profiluje muchomůrka zelená, považovaná za jednu z nejjedovatějších a nejnebezpečnějších hub světa, a její blízké příbuzné. Kromě nich existují však i další druhy (většinou ovšem vzácnější), jako jsou rozličné pavučince (v čele s pavučincem plyšovým), vláknice (v čele s vláknicí Patouillardovou) a závojenky (v čele se závojenkou olovovou).
Některé jedovaté houby vyvolávají po požití psychotické stavy a halucinace – příkladem může být dobře známá lysohlávka česká. Ty jsou často záměrně sbírány a konzumovány jakožto droga, je nutno si ale uvědomit, že zde hrozí záměna se smrtelně jedovatými čepičatkami nebo předávkování.
Otrav nebo přiotrávení houbami se v Česku objevuje v průměru asi 300 ročně, umírají v průměru asi 1-3 lidé, přičemž v poslední době jsou úmrtí velmi sporadická. Nejčastější jsou otravy muchomůrkou zelenou a muchomůrkou panterovou.

Otravy houbami primárně nejedovatými

Mimo klasických otrav požitím jedovaté houby se může objevit otrava z hub, které primárně jedovaté nejsou, ale přejaly nějakou jedovatou látku z okolí. Tato oblast je velice špatně prozkoumaná, nicméně panuje konsenzus, že sběr a konzumace hub v oblastech, které jsou zamořeny např. těžkými kovy nebo radioaktivním spadem, je zcela nevhodná a nerozumná činnost, a to i v ojedinělých případech (o pravidelnějším sběru a konzumaci nemluvě). Celkově se proto zásadně nedoporučuje sběr na výsypkách a skládkách, v okolí cest s rušnou automobilovou dopravou nebo například na radioaktivních haldách v okolí jáchymovských uranových dolů.
Další možností, jak se „otrávit nejedovatými houbami“ je otrava ze zkažených hub (např. zapařených). Otravu pak způsobuje jed produkovaný mikroorganismy a plísněmi, které se v nevhodně skladovaných houbách a houbovitých pokrmech namnožily. Princip je podobný jak u otravy ze zkaženého masa.

Zásady sběru hub

Zde je několik obecných zásad, které mají člověku zajistit, že se vyhne otravě houbami.

  • Sbírám pouze houby, které dobře znám.

  • Pokud nejsem skutečný znalec, vyhýbám se složitým rodům, jako jsou např. pavučince a všemu, kde hrozí riziko záměny.

  • Při sebemenší pochybnosti nechám houbu být.

  • Vyhýbám se oblastem, kde by se mohly v houbách koncentrovat nebezpečné kontaminanty (okraje cest s rušnou automobilovou dopravou, skládky, všelijak zamořená území)

  • Nesbírám příliš staré houby, v nichž už začaly hnilobné procesy. Totéž platí pro houby přemrzlé.

  • Nesbírám příliš mladé houby, u kterých nejde druh bezpečně poznat.

    Pověry

    Existuje řada pověr, které si amatéři vytvořili a podle kterých houby sbírají v domnění, že jim nehrozí žádné nebezpečí. Vzhledem k tomu, že mnoho druhů jedovatých hub je velmi vzácných, mohou jim jejich pověry i dlouhodobě vycházet a tím získávat punc potvrzenosti. Přesto jsou však mylné a jejich vyvrácení může být nečekané a tragické. Zde jsou některé z nich (seznam určitě není kompletní):

  • Pověra: Jedovaté houby jsou pestře zbarvené. – Není pravda. Řada smrtelně jedovatých hub je bílá nebo má nenápadnou barvu (např. muchomůrka zelená či muchomůrka jízlivá).

  • Pověra: Jedovaté houby nejsou ožírané slimáky a hmyzími larvami. – Není pravda, např. muchomůrka zelená je pro hmyz neškodná a jeho larvy se v ní běžně vyskytují. Plži je též hojně vyhledávaná.

  • Pověra: Jedovaté houby černají při styku se stříbrným nádobím či cibulí. – Není pravda. Řada hub černá, ovšem spíše při vyschnutí a zvadnutí, a to bez ohledu na přítomnost cibule nebo nádobí a už vůbec bez ohledu na to, zda jsou jedovaté či nikoliv.

  • Pověra: Dlouhé převaření či smažení zlikviduje každý jed. – Není pravda. Pouze některé jedovaté houby se po tepelné úpravě stanou jedlými (např. hřib satan), avšak většina toxinů je tepelně vysoce stabilní a var je neničí. Všechny smrtelně jedovaté houby vyskytující se na českém území si uchovávají svoji jedovatost i po dlouhodobé tepelné úpravě.

  • Pověra: Když se spletu, tak se mi udělá špatně, a když nebudu váhat a nechám si vypláchnout žaludek, tak se mi nic hrozného nestane. – Chybný předpoklad. Řada smrtelně jedovatých druhů hub je zákeřná tím, že otrava se objeví až velmi dlouho po požití, tedy v okamžiku, kdy už je jed vstřebán a napáchal nevratné škody. To platí například u muchomůrky zelené, ale zejména u pavučince plyšového – u něj se první příznaky mohou objevit dokonce až po 3 týdnech, kdy lékaři mohou konstatovat už jen těžké poškození (nebo úplné a definitivní selhání) ledvin a trvalou invaliditu (případně smrt) pacienta.

  • Pověra: Jedovaté houby chutnají odporně. – Není pravda. Naopak, řada smrtelně jedovatých hub je obecně označována jako chuťově vynikající, speciálně muchomůrka zelená a muchomůrka jízlivá jsou považovány za velmi chutné houby. František Smotlacha, legenda české mykologie, k tomu napsal: „Všechny houby opravdu jedovaté mají chuť a vůni příjemnou nebo aspoň nenápadnou a většinou i sympatický vzhled.“

  • Pověra: Co roste na pařezu (resp. na dřevě), to je jedlé. – Není pravda. Například smrtelně jedovatá Čepičatka jehličnanová běžně vyrůstá z padlých stromů a pařezů.

    Zdroj: Wiki

    1. kozlik says:

      moje babička zas řika že jedovate houbi mivji takzvani kalich smrti ale povedlo semi visvetlit a hlavně ruznich kniškach se dočetla že se to tika pouze mochomurek a je spousta i jinich jedovatich

      • ropucha obecná says:

        Článek je dobrý, fakta. Pouze upozorňuji, že jedovatých hub je u nás dostatek jak druhů, tak i výskytu, ať jsou to muchomůrky např. citrónová, ale také zvonovka jarní (dříve závojenka jarní), obě lat. Nolanea verna, některé mohou způsobit zažívací obtíže, a to i obyčejná václavka obecná či smrková.
        Podle pochvy to nejde také poznat protože muchomůrka pošvatá (Amanita vaginata), dříve Pošvatka obecná či Katmanka pošvatá, má výraznější a vyvinutejší pochvu než ostatní muchomůrky a je jedlá.

    2. Andreas says:

      Sorry, no aj keď sa Amanita vaginata podľa viacerých autorov považuje za jedlú, po konzumácii väčšieho množstva plodníc v jedle už boli zaznamenané i viaceré otravy menej závažného charakteru…

    3. K čemu takový článek?
      Jakékoli „univerzální“ poučky o houbách jsou totální nesmysl, proto je nesmyslné je i vyracet, a to dokonce jednu po druhé.
      Test jedlosti aplikovaný na plodech a rostlinách u hub neplatí a nelze jej použít.
      Existují houby jedlé, nejedlé a jedovaté a jedinný způsob jak s nimi zacházet je znát je a co neznám NESBÍRAT! Bez ohledu na jakékoli poučky, babské rady a „převzaté zkušenosti“, někde jsem slyšel, že.. NE! Atlas hub a pečlivě zkoumat všechny části houby! A nejsem-li si jit, NEJÍM! Takových přiotrávených blbců je každý rok po špitálech dost. Metanol zabije pár desítek lidí a je z toho aféra, ano, je to smutné, ale kolik tisíc lidí se většinou z blbosti otrávilo jen za posledních cca 5 let houbami?

      Pokud houby neznáte, radši se na ně vykašlete a jděte lovit nějakého vadného zajíce, bude to pro všechny lepší (včetně zajíce).

      • Omlouvám se autorovi článku za nepřesné „k čemu takový článek“, není myšlen celý článek, poznámka se váže k pověrám, proti první části článku nic nemám, tam je vše v pořádku :-)

    Leave a Reply to vlkodlaq

    Protected by WP Anti Spam