Michael Fomenko – novodobý Tarzan

Michael Fomenko – novodobý Tarzan

Víte, že takový člověk skutečně existuje a skutečně mu všichni říkají Tarzan?

Vlastním jménem Michael Fomenko-Tarzan- žije v australském pralese poblíž Queenslandu.

Před 50 lety Tarzan opustil Sidney a rozhodl se vést nový život. Kdysi slavný sportovec (byl v národním ragbyovém týmu Austrálie na Olympijských hrách v 1956 a patří mu 7 klubových rekordů), nyní 82letý místní podivín, se stal australskou legendou.

Michael Fomenko se narodil v roce 1930 v Gruzii v šlechtické rodině gruzínské princezny Elizabeth Machiabelli a mistra v lehké atletice Danila Fomenko.
Na konci 30. let malý Tarzan spolu se svoji rodinou tajně překročil hranici Ruska a přes Mandžusko se dostal do Kobe v Japonsku, kde Danil Fomenko několik let učil na místní univerzitě.

Hned po vstupu Japonska do války však museli utíkat dál a nakonec se usadili v Austrálii.
Stydlivý a věčně zasněný Tarzan byl jediným cizincem mezí tisícovkou žáků z celé školy, takže šikana byla na denním pořádku. Jediné, na co se vždy těšil, byly rodinné výlety o prázdninách, kdy spolu s tátou malý Tarzan poznával panenskou krásu tasmánských a queenslandských lesů.

Po škole Michael několik let hrál ragby a dosáhl vynikajících výsledků, bohužel ne štěstí.

Proto jednou odešel z domu a už se nevrátil.

A ani potom to neměl snadné. Vzhledem k tomu, že se oblékal pouze do bederní roušky a pořad měl u sebe nůž, stal se psancem. Místní ženy odmítaly pouštět své děti na hřiště a hlasitě dožadovaly se jeho zatčení. Takovou horkou událost si samozřejmě nenechali ujít ani novináři, kteří rozpoutali doslova hysterii.

Tarzan byl v roce 1964 zatčen, označen za blázna a zavřen do nemocnice, kde byl po dobu pěti let „léčen“ sedativy a elektřinou.

Když ho pak v roce 1969 pustili, znovu oblékl roušku a zmizel v lese…

Jeden bankovní úředník rád vypráví, že před 40 lety k jeho přepážce přistoupil mladý svalnatý chlap, který měl na sobě pouze slipy, a požádal o vystavení nové šekové knížky. Jako důvod ztráty té staré uvedl, že mu ji sežral krokodýl, kterého sice zabil, ale knížku bohužel nezachránil.

Právě ten fakt, že ozbrojený pouze nožem a mačetou, Michael už několikrát lovil krokodýly a žraloky, a také jeho síla a houževnatost, mu přinesly přezdívku Tarzan.

Michael „Tarzan“ Fomenko dosud šťastně a spokojeně žije v pralese nedaleko Queenslandu, kde je také často viděn na místní silnici. Rád si totiž dopřává studenou Coca Colu a bílou čokoládu, pro které běžně chodí do 30km vzdáleného obchodu. Ve svých 82 letech se může pochlubit lepším zdravotním stavem než průměrný čtyřicátník.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

Hiró Onoda – rozhovor Deník Anny Gureevé: Dopisy z pekla – 1 Boj s levhartem v Indii Nadav Ben Yehuda – izraelský hrdina Dick Proenneke – 35 let o samotě na Aljašce Tábor hrůzy! Viktor Borisov – KDO SE NACHYTAL? :) Výbuch Svaté Heleny – USA Xavier Rosset: 300 dnů na pustém ostrově Neskutečný příběh Arona Ralstona Medvěd napadl skupinu turistů! Medvěd VS auto

1. 

   uno says:

   28.1.2012 at 20.11

   zajímavý chlapík

   reply
2. 

   zalesak05 says:

   28.1.2012 at 21.23

   Obdivuji jeho odhodlání žít v přírodě.

   reply
3. 

   Rob says:

   30.1.2012 at 20.50

   Co dodat . . . borec! Přetrhat společenská pouta je sakra těžké. Je dobře, že na světě jsou místa, kam se lidé toužící po opravdové svobodě můžou ukrýt.
   Ne. To my, pokrytecká společnost, se mezi betonovými zdmi skrýváme před nimi.

   reply
4. 

   vlkodlaq says:

   31.7.2013 at 8.46

   Přece jen pán asi není tak docela psychicky v pořádku, na druhou stranu zůstávájí nezodpovězené otázky. Rád si dopřává coca-colu a čokoládu, takže asi peníze nějaké musí mít, pokud nežebrá a i kontakt s lidmi má, takže pro mě to až takový borec není. Dick Proenoneke, to je borec, který viděl člověka dvakrát do roka a jinak trávil čas v divočině o samotě, která mu však vyhovovala. I ten kluk, co strávil 300 dní na ostrově je větší borec než tenhle divnej týpek. Jedna odpověď, byť skrytá, v článku přece jen je, byl léčen 5 let v blázinci, takže tak docela v pořádku nebude.

   reply