„Litevský kosmonaut“
Zabralo mi dvě hodiny neustálého pobíhání kolem metra Invalidovna, než jsem našel dobře ukrytý plac v křoví.
Oslovil jsem každého bezdomovce a většinu kolemjdoucích v okolí. Nikdo nevěděl, kde se hlavní aktér tohoto článku skrývá. Nicméně i tak jsem získal velké množství doplňujících informací pro vytvoření celkového obrázku.
„Litevský kosmonaut“, jak mu přezdívají místní kolegové, prý začíná každé své ráno před sedmou hodinou obcházkou popelnic a sběrem potravy. Následně své úlovky rozmisťuje po igelitkách a mizí. Jídlo a peníze odmítá. A to i v případě, že mu je nabízí ostatní bezdomovci, což samo o sobě je velice paradoxní.
„Líbí se mi, že nežebrá, že neklesnul na dno. Já také zásadně nežebrám, ale snažím se vydělávat, jak to jen jde. No a nedávno jsem měl nějaké peníze, tak jsem udělal větší nákup a nějaké jídlo mi ještě donesla jedna známá. Tak jsem chtěl udělat hezké gesto a podělit se o to. Vše odmítl. A to i když jsem to jídlo nechal u popelnice. Nevzal to. Nevím, proč. Asi je příliš hrdý. Pomoc od policie také odmítá. Už několikrát ho kontrolovali, ale doklady má, litevskou občanku, tak ho nemohou nikam sebrat. A nic jiného než klid od nich nechce.“ – z vyprávění místního bezdomovce.
Díky několika tipům se mi nakonec podařilo určit, kde zhruba se pohybuje přes den. „Kosmonauta“ jsem našel podle zvláštního hlasitého zvuku, který se najednou ozval v křoví vedle mě. Teplem vlastních rukou zahříval zmrzlou limonádu a protřepával lahev, aby to roztálo rychleji. Velice mě zaskočila skutečnost, že ještě než jsem se představil a vysvětlil, co vlastně chci, „Kosmonaut“ se zdvořile zvedl ze země a po dobu celého rozhovoru se neposadil ani nedal najevo, že ho ruším a otravuji. Naopak, měl jsem pocit, že kdyby mohl, nabídne mi kávu. Souhlasil, že uděláme krátký rozhovor, ale podotkl, že na něm není vůbec nic zajímavého a že jen obyčejný bezdomovec, kterých je v okolí plno.
Dle přízvuku usuzuji, že nepocházíte z ČR. Povězte mi svůj příběh, prosím.
Nejdříve jsme dlouho bydleli v Anglii. Pak jsem studoval v Moskvě a máma přijela sem. Když se pak rozhodla vrátit se do Anglie, pohádali jsme se. Ona nadává kvůli každé maličkosti. Nevím, proč to dělá… A já jsem se ocitl na ulici.
Kdy se to stalo?
Už je to rok a půl.
A proč vlastně žijete takto, v přírodě?
Jsem psychicky nemocný člověk, tady v přírodě je mi dobře.
Nezkoušel jste si najít nějakou práci?
Nemohu pracovat, říkají mi, že mám narušenou psychiku. Já tomu sám moc nerozumím, ale lidé to říkají.
Takže Vás nikdo nechce zaměstnat, nebo Vám se do toho nechce?
Já jsem se vlastně už dlouho neptal. Ze začátku ano, ale to bylo před rokem a půl. Ale všude mě odmítli, asi jsem vypadal nějak hodně špatně. Nehodil se jim.
Takže od té doby, půl druhého roku pobýváte tady?
No nejdříve jsem bydlel na druhé straně řeky. Bylo tam malé jakoby údolíčko a kamenná zeď, tak tam. Na jaře mě odtud vyhodili. Řekli, že tam bydlím moc dlouho. Proto teď bydlím tady. Ale za pár měsíců asi půjdu někam jinam. Asi se tady člověk nesmí zdržovat moc dlouho na jednom místě.
Mezi místní komunitou jste pověstný svým igelitovým oblečením, které pomáhá udržet teplo. Není to ale příliš nepohodlné? Co plísně atd?
To zatím nevím, jsem na ulici teprve rok a půl. Nevím.
No a máte možnost se někde osprchovat?
Jak si vzpomínám, tak v zimě jsem se vlastně zatím ještě nemyl. Jen když bylo teplo. Mám hodně věcí a všechny bych musel někde nechávat.
Ty balíčky, co máte na hlavě, slouží jako polštář, nebo pro lepší tepelnou izolaci?
Ano, slouží mi místo čepice.
Spíte přímo tady?
Ano, občas v několika různých jiných místech, ale převážně tady. Dříve jsem se snažil postavit si něco jako úkryt, tady trochu dál, ale tady to není potřeba.
A co oheň, rozděláváte ho někde jinde? Nevidím tady totiž žádné ohniště…
Jiní ho tady v okolí rozdělávají, já jsem to nezkoušel.
Neříkejte mi, že v zimě přežíváte bez ohně?
A k čemu bych ho měl? Jídlo beru tady z popelnic. Lidé ho denně vyhazují až neuvěřitelně moc, já ho beru.
A co nůž či jiné nástroje?
Mám lžičku. Teda ještě jsem měl i vidličku, ale tu jsem někde ztratil.
A to je vše? Nic dalšího nepotřebujete?
Ano, je to vše. Nuž je přece chladná zbraň, proč bych ho měl mít? Budou z toho akorát problémy. Lžička naprosto stačí.
Proč se vlastně nepřidáte k ostatním bezdomovcům tady? Být sám je pro Vás lepší?
Já ani nevím. Někde mě nechtěli a někde jsou divní lidé. Hlavně tady naproti je jedna opravdu hodně divná žena, pořad po mě něco chtěla. Tak jsem raději tady, o samotě.
Rok a půl na ulici, v zimě nemáte ani střechu nad hlavou, ani oheň… Jak často jste nemocen?
No jak jsem říkal, mám nějak narušenou psychiku, ale to prý ani nejde léčit.
Ne, takto jsem to nemyslel. Co třeba chřipka, rýma, kašel?
To nevím, zatím jsem tady jen rok a půl.
Takže za celou tu dobu jste ani jednou nebyl nemocný?
Ne. Asi ne.
Nemám na svých stránkách zveřejnit nějaké oznámení, najít nové oblečení, obuv, nějaké velké tašky, případně pomoct nějak jinak?
Ne ne ne, já tady mám všechno, co potřebuji!
Takže opravdu nepotřebujete žádnou pomoc?
Ne, asi ne.
Dobře. Snad se nebudete zlobit, vím, že nechcete přijímat nic od cizích lidí, ale přivezl jsem Vám pár drobností na zlepšení nálady.
Jéé, já nic nepotřebuji, děkuji.
Už jsem to přivezl a pokládám to sem. Pokud se Vám to nebude hodit, klidně vyhoďte. (Vytahuji z baťohu čoko polštářky, slané krekry, desinfekční gel a lihem napuštěné ubrousky).
Já to opravdu nepotřebuji, děkuji, mám mýdlo, vážně mám, tady v té tašce, jádrové mýdlo.
Tak já Vás už nebudu otravovat. Omlouvám se za vyrušení a tyto věci klidně vyhoďte, pokud se Vám nehodí.
Já nevím, děkuji, vše mám…
P.S. Jistě vás napadne, proč vlastně tak divný výběr „darů“? Z článku a videa na Idnes, díky kterému jsem se o tomto člověku dozvěděl, jsem vytušil, že o jídlo nemá nouzi a jakoukoli jinou pomoc odmítne. Přinesl jsem mu proto dvě od sebe odlišné (sladké/slané) pochoutky, které sám nekoupí a nikde nenajde a které může klidně rozpustit v ústech, pokud by měl problémy se zuby. Gel a ubrousky se na ulici neztratí nikdy. V batohu mi ještě zůstal kvalitní lovecký nůž, pár balíčků základních léků a několik knížek. Po tomto rozhovoru mi bylo trapné je vytahovat. Tento člověk ani jedno z toho skutečně nepotřebuje. Stejně tak nejspíše nevyužije ani ty hygienické potřeby. Jednoduše je nezná a netvářil se, že by ho zajímaly. Na čoko polštářky se však podíval vícekrát, tak snad mu to alespoň trochu zpříjemní život.
P.P.S. Osobně mám pocit, že „Kosmonaut“ je autista, což se nedostatkem mezilidské komunikace pouze prohlubuje. Nepotřebuje peníze, nechápe, proč by měl být ve společnosti jiných lidí, nesnaží se přežit. Pouze žije. Na tomto v podstatě obyčejném příběhu mě velice fascinuje jedna věc. A sice to, jak lidský organismus dokáže se přizpůsobit a dělá vše pro své přežití. Pokud i loni byl celou zimu venku a nerozdělával oheň, tak musel přežít přespání v -30°C, což tehdy trvalo snad celý týden. Všimněte si, jak cestou pokusů a omylů „vytunil“ své oblečení. Hodně tepla ztrácíme přes hlavu. Vytvořil si helmu z igelitových polštářků. Aby se nezapařil, odstranil na několika místech igelit, nemá ho jako protichemický oblek, ale jen na některých částech těla, tudíž vodní pára má kam uniknout. Ať je „Kosmonaut“ kdokoli a ať má za sebou cokoli, jeho umění Bushcraftu, jakožto schopnosti žít v přírodě, je hodno velkého obdivu.
A na závěr pro zajímavost přidám několik fotek příbytků v okolí, kde pobývají jiní bezdomovci.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ:
Závod „Přežití 2012″ startuje 18. května!
Diskuze žije – připojte se!!
Ed Wardle – Sám v divočině
Tábor hrůzy!
Inzerce pro správné chlapy!
Výsledky soutěže
Akce Bushcraft/Survival 2011
Viktor Borisov – KDO SE NACHYTAL? :)
Medvěd napadl skupinu turistů!
Hiró Onoda – rozhovor
Spolupráce s e-shopem outdoorstuff.cz!
Dick Proenneke – 35 let o samotě na Aljašce
Leave a Reply to Luscinia
Přidejte se k nám na facebooku!
Reklama
Reklama
Nejnovější komentáře
Seznam rubrik
Archivováno Národní knihovnou
awesome..
0:42 u nás ve strakonicích http://www.tv.strakonice.eu/drupal/
Niekedy musi byt clovek az naozaj naruseny .. aby sa oslobodil od materializmu …
Vskutku povedený článek.
Super, jsem rád, že se tenhle rozhovor uskutečnil i částečně díky mé aktivitě zde na fóru (jsem ješita a musel jsem to napsat
Každopádně je vidět, že k přežití v mrazech toho není potřeba až tak moc a docela mě rozesmála jeho odpověď ohledně nože, ohně atd., zvlášť když si představím ten rozdíl mezi ním a zdejšími diskutovateli, kteří řeší občas zase až moc výbavu.
naozaj obdivuhodne. Aj napriek dost nehygienickemu sposobu prežitia, suhlasim z nazorom že ludia si mnohokrat ani nedokazu predstavit čo je to žiť bez materialnych veci. Myslim tak skutočne nematerialne ako tento chlapik. waw
zajímavé, škoda jen že fotky sou dělaný nějakym staršim mixérem.
Libi se mi Vas vyber „daru“. Pridal bych toaletni papir. Nikdo me nepresvedci, ze to neni to neni snad nejvetsi vynalez po ohni.
nene, smrkove vetvičky!
Au!