Igor Grudcinov – Boj o přežití na Sibiři
Než začnete hodnotit tento příběh a kritizovat jeho účastníky, zkuste si ho přečíst dva a více krát a chvíli přemýšlejte.
Hlavním důvodem, proč jsem před pár lety založil tento web, je snaha o vytvoření obsáhlé sbírky návodů, tipů a triků nejen pro přežití, ale i pro pohodlný život v přírodě. A to za jakýchkoli situací. Těší mě představa, že moje práce může někomu jednou pomoct, nebo dokonce zachránit život. Pravidelně medializované šťastné příběhy boje o přežití, odehrávající se ve všech koutech světa mě v této snaze utvrzují.
Jsou ale příběhy, ve kterých to dopadne špatně. A proto teď například tolik tlačím na pilu a nutím mladší návštěvníky přemýšlet, co je to vlastně KPZ a jak nám může pomoct.
Dvacetiletý Igor Grudcinov měl před sebou skvělou budoucnost.
Vysokoškolák, vítěz mnoha olympiád, kterému profesoři předvídali skvělou budoucnost, těšil se na svatbu se svojí snoubenkou, plánoval dospělý růžový život…
Bohužel jeho první velká láska měla jiné plány. Díky náročnému studiu se ji nemohl věnovat v dostatečné pro ni míře. Začala randit s jiným.
Igor to neunesl. Rapidně klesaly výsledky studia, postupně zvoral 6 zkoušek a zápočtů, lékaři diagnostikovali velké problémy se srdcem.
Kolikrát jste chtěli hodit veškeré starosti za hlavu, zabodnout prst do mapy a vyrazit na místo, které jste naprostou náhodou trefili?
Igor Grudcinov, fascinován pořadem o přežití s Bearem Gryllsem, takto učinil. Jeho prst se zabodl do názvu Kargat. Jednalo se o malé městečko na Sibiři.
Náhodou (?) se o tom zmínil i kamarádovi. Prý už se těší, až vypadne do lesa. Dokáže své bývalé snoubence, že je silný chlap. Kamarád se rozhodl zapojit se také.
Vše bylo pečlivě naplánované. S sebou vzali sekeru, pilu, lopatu s dlouhou násadou, věci na rozdělání ohně a přípravu potravy. Do kapsy si přibalili také vlasce a háčky. Jakou rybu hodlali chytat v zimě, navíc v sibiřské lesostepi, zůstává záhadou. Z jídla měli konzervy, těstoviny, rýži a jáhly. Nezapomněli vzít ani kávu a cigarety. Dle jejích odhadů to vše mělo stačit zhruba na dva týdny.
Poslední peníze padly na jízdenky. Čekalo je více než 3200km ve vlaku.
Do Kargatu dorazili brzo ráno 26. listopadu, a přes den, ve snaze dostat se co nejdál od civilizace, ušli cca 20km. Po 16. hodině se začalo stmívat, rozhodli se proto utábořit a začít se připravovat na noc. Našli skvělý úkryt mezi stromy, za pomoci igelitu a březových větví vyrobili přístřešek, rozdělali oheň. Teplota mezitím klesla pod -10°C a klesala dál. Přestávalo to být zábavné. Kamarád začal prosit Igora vybodnout se na dobrodružství a vrátit se zpět. Ten odvětil, že pokud se chce vrátit, ať se vrátí. Po krátké hádce kamarád nechal všechny věci a odešel zpět.
Na nádraží dorazil pozdě v noci, a hned zavolal mámě – poprosil o peníze na vlak. Máma neuvěřila, že se nachází tak daleko od domova, ale peníze převedla. Dobrodruh se vrátil domu a zmínil se o tom, že byl s Igorem, až za týden, když se naplno rozeběhlo pátrání.
Igor zůstal v temném lese zcela sám. Fakt, že realita se přece jen trošku liší od filmů s Bearem Gryllsem, dokázal přiznat až ve 2:10 ráno. Tehdy se totiž přes mobil připojil na internet a založil nové vlákno na místním cestovatelském fóru.
Vlákno s názvem „DŮLEŽÍTÉ! URGENTNÍ! POMOZTE PŘEŽÍT!“ tam visí dodnes.
Dále cituji z diskusního fóra:
Igor: Stojím u ohně a píšu to. Pomozte prosím. Nacházím se v lese. Teplota kolem -20°C. Postavil jsem salaš (větve a igelit), rozdělal oheň a snažil se ho vytopit zevnitř, ale z ohně jde hodně kouře. Přesunul jsem oheň o metr dál a ohraničil igelitem, ale toho kouře je stejně hrozně moc. Jaký musím udělat salaš nebo jiné obydlí, abych nezemřel? Kolem jsou samé břízy a sníh do úrovně kolen. Z nástrojů mám sekeru, nůž, pilu a lopatu. Pomozte prosím.
Dostal radu okamžitě se vrátit (nyní je tato zpráva vymazaná, evidentně obsahovala hodně nespisovných výrazů).
Igor: Nad touto variantou ani neuvažuji. Buďto tady přežiju, nebo tady zemřu. Vím, že jsem dement, kretén atd. Domu se vrátit nemůžu, nacházím se 3000km od svého bydliště, ale hlavně to ani nechci. Raději poraďte jak přežít noc a neumrznout.
Účastník fóra: V našem kraji se musí nejprve udělat pec. Ještě vím, že stan či salaš se dá vytopit petrolejkou. Ale zajímá mě, jak tě vůbec napadlo lézt za takové teploty do lesa a začít stavět úkryty? Pokud to samozřejmě není nějaký vtip. Bez obydlí a potravy – sebevražda!
Igor: Možná to je sebevražda, ale pokud by to tak bylo, tak bych to teď asi nepsal. Zásobu potravin mám. A není to vtip. Postavit pec je jistě fajn, ale teď to není možné. Pročetl jsem celé fórum, ale asi nějak nepobral. Jaký konkrétně druh přístřešku mi bude vyhovovat nejlépe?
Účastník fóra: Heh… Jsem mizerný rádce, co se tyče extrému, ale myslím si, že je potřeba silný oheň a na dlouho, pak na místo ohně přenést přístřešek a rozdělat nový oheň vedle. Myslím si, že teď je nejdůležitější teplo. A pak přemýšlet, co dál.
Igor: Oheň mám silný, ale sedět u něj a hlídat zvládnu jen dokud neusnu a co potom?
Účastník fóra: Dříve na ohni zahřívali kameny, omotávali hadrem a používali jako termofor. Při -20°C nesmíš spát, omrznou ruce a obličej. Hlavně nespi, brácho, nespi. Hledej přírodní úkryt, aby nefoukal vítr. Oheň udržuj celou noc, hýbej se, mni si ruce, ráno hledej normální dříví – nejlépe suché jehličnany. Bříza bude dávat kouř tak jako tak. Pak si udělej přístřešek a dlouhý oheň vedle. Pokud najdeš velké množství sněhu, zakopej se do něj, bude tam o řad tepleji než venku.
Účastník fóra: Odpovím stručně, iglú ze sněhu – jediné řešení, vše ostatní – bullshit.
Igor: Díky za radu. Před větrem a sněhem jsem ukrytý, ale ne před mrazem. A když nenajdu jehličnany, pak bude průser?
Účastník fóra: Ale ne, -20°C ještě jde, -30°C, když mrznou zevnitř nosní dírky, to je průser. Ale i tam jsou možnosti, jak se z toho vyhrabat. Neudělal jsi zatím nějakou velkou blbost, nemáš například mokré nohy?
Účastník fóra: Brácho, mobil ti funguje, to znamená, že je někde poblíž základna. Ráno odtud vylez.
Igor: Děkuji moc za rady. Pokud to chápu správně, pokud zítra nenajdu žádné jehličnany, pak budu muset opět být vzhůru celou noc a hlídat oheň, protože bříza bude dávat hodně kouře?
Účastník fóra: Ty jsi nepochopil jednu věc – tobě tady radí, jak to přežít do rána, dokud tě nevyzvedne záchranná služba. Jinak tě ani doktoři nezachrání. Jiné možnosti nejsou.
Igor: Existuje možnost, že záchranná služba nepřijde… Co potom? A nohy mám mokré 
Teď zrovna sedím a suším.
Účastník fóra: Možná nezemřeš, ale schytáš omrzliny. Nutně to potřebuješ? Stejně bude potřeba doktor a dalších několik let tě omrzlá místa budou pekelně bolet. Nejsi snad v lese navždy, ne? Jídlo beze zbraně stejně neseženeš, proto spapej svoje zásoby a šupej domu.
Účastník fóra: Pokud jsi takový tvrdohlavý, není lepší varianta pro přístřešek v zimě, než sníh. Všechno ostatní se snadno profukuje. Pak ještě možná něco na způsob teepee, ale i to se musí pokrýt kožešinou nebo něčím jiným, co neprofoukne vítr. Větve rozhodně nepoužívej.
Igor: Mám igelit. Stačí jako izolace proti větru?
Účastník fóra: Z igelitu bude sníh sklouzávat a ty potřebuješ přesný opak. Dělej cihly ze stlačeného sněhu a z nich dělej úkryt. Neboj se sněhu, ten dokonale izoluje vítr a mraz.
Účastník fóra: Nezapomeň, že mobil se ti může brzy vybít.
Dále následuje hromada odkazů na všemožné návody na stavbu přístřešků a iglú.
Účastník fóra: No to jsou věci. Jak jsi na tom? Rad jsi tu dostal docela dost, víc snad ani netřeba dodávat. Hlavě se Drž! Naděje umírá poslední!
Igor se už na tomto fóru nikdy neobjevil, poslední zprávu napsal přesně ve 4:21 ráno.
Týden po tom, co se jeden z dobrodruhů v pořádku vrátil domu, rozeběhlo se pátrání. Policie, armáda a dobrovolnici bezvýsledně propátrávali okolí Kargatu. Policie dostávala desítky tipů, kde by se mohl nacházet. Mnozí z místních obyvatel tvrdili, že viděli někoho podobného nasedat do auta, procházet se kolem atd. Vše bylo marné.
Až za rok lovecký pes náhle zatáhl svého panička do hustého křoví. Místo zajíce tam našel salaš s částečně mumifikovaným tělem uvnitř. Dobu smrti se nepodařilo určit přesně, dle odhadů však Igor svůj boj o přežití prohrál hned první noc.
P. S. Schválně zde neuvádím ani jméno kamaráda, ani nicky účastníků diskusního fóra, kam Igor přišel pro radu před smrtí. Je snadné říct, že kamarád měl zůstat a účastnici měli hned v noci vyrazit na pomoc. Ale svět není černobílý. Kamarád s tím musí žít celý svůj zbývající život a ani já, ani nikdo z vás, čtenářů, nemáme právo ho soudit. Nebyli jsme tam, neznáme okolnosti. Můžeme pouze doufat, že se nikdy neocitneme v podobné situaci. A účastníci fóra až do vyhlášení pátrání nevěřili, že toto téma bylo myšlené vážně.
My můžeme pouze hodnotit informace a poučení, které plynou z tohoto smutného příběhu. Pokud máte na tento příběh vlastní názor, vyjádřete ho prosím na fóru, ZDE k tomu zakládám nové téma.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ:
Hiró Onoda – rozhovor
Medvěd VS auto
Deník Anny Gureevé: Dopisy z pekla – 1
Dick Proenneke – 35 let o samotě na Aljašce
Ed Wardle – Sám v divočině
Závod „Přežití 2012″ startuje 18. května!
Tábor hrůzy!
Viktor Borisov – KDO SE NACHYTAL? :)
Xavier Rosset: 300 dnů na pustém ostrově
Neskutečný příběh Arona Ralstona
Medvěd napadl skupinu turistů!
Máte-li špatný pocit, dejte na intuici!
Leave a Reply to MAREK_PD
Přidejte se k nám na facebooku!
Reklama
Reklama
Nejnovější komentáře
Seznam rubrik
Archivováno Národní knihovnou
teda ak sa mám vyjadriť….
-15 až – 20 poznám, so skúsenosťami sa to dá prežiť, neviem ako dlho, pretože prístrešok treba stále udržiavať+ drevo na oheň a potravu poznám len z vlastných zásob.
inak sa tu dá len povedať ozaj, nesúďte nikoho, aj keď to čo sa tu píše vyzerá ozaj ako sebevražda.
Prvé prespanie v extrémnej zime som si skúsil na chate, kamaráti vnútri, ja vonku, mohol som kedykoľvek ísť do tepla a celú noc ma chodili kontrolovať. Bez takejto možnosti to neskúšajte.
- 30 sa zdá len 10 stupňový rozdiel, ale musí to byť ozaj kruté, chcel by som skúsiť, ale nieje kedy a kde.
jeho nezabil mraz ale psichika mal vela rad ako sa dozit rana ale psichika je silnejšia ako mraz aj znami Bearem ma prisebe psichicku podporu (kameraman, stab)
Psal si mi ať se vyjádřím zda by ho v tu chvíli zachránila KPZ. Tak zaprvé, záleží na tom co by v ní měl. Pokud by si do ní dal třeba termofólii, pak by mohla. Nicméně, on nepotřeboval KPZ, vše potřebné pro přežití měl. Jediné co mu chybělo byly vědomosti a psychika. Jak vidno stejně důležité jako voda, teplo a jídlo. Škoda mladého života
Ahoj, děkuji za odpověď. Ony ty zkušenosti jsou možná mnohdy důležitější, než voda a teplo. A pravě k této myšlence se snažím poslední dobou dovést čtenáře. Nejdůležitější je získávat zkušenosti pokaždé, kdy to jen jde a dokud to jde. A až na základě nich postupně volit své vybavení, nebo žít úplně bez něj.
Nedá sa hodiť sem link na originál fórum kde to bolo?
Klidně:
http://otshelniki.mybb2.ru/viewtopic.php?t=117
Zjevně, pan Grylls nadělal více škody než osohu. Pamatujete na ty děcka v Americe, co skákaly z oken, když to dělal superman?
Teď co bych dělal já. Hm. Nejspíš bych do toho lesa nešel. No přeci, kdybych musel, tak snad naházet na kopu sníh lopatou, pořádně to udupat a pak vyhloubit „noru“.. a jíst, jíst a jíst ty zásoby.. a hned ráno zpátky do vesnice.
Jednou mě, taky nechal parťák v podobné situaci… Bezva pocit. To jsem neměl kam jít a spoléhal jsem se na něj. Díky bohu nebyla taková zima a já nebyl tak.. hrdý a vrátil jsem se zpět do města. Nejspíš bych neumrznul, ale zdravej bych taky nebyl. Pokud jsem něco zmrvil na gramatice, tak se hluboce omlouvám
Ja len k danej situacii..nebudem riesit ako a preco sa tam dostal.
Zima a on sam.
Neviem presne co vsetko sa tam nachadzalo.Berem holu situaciu,pristresok mam..Iked zbytocne.Zaverie je vietor tam nefuka..Bojujem zo zimou..Takze po prve,ohen.je jedno ci dymi ci nie proste musi horet.V takej zime aj viacero ohnov.Udrziavanie ohnov nas donuti sa hybat.Dalsia dolezita vec.Pohyb.Neprestat sa hybat.Unavuje ma to?Ok na chvilu si odpocinut pri ohni.Neprestat kykvat prstami na nohach.Kontrolovat cit v prstoch a na tvari.Zahalena tvar a casti tela je samozrejmost.Hlavne klud nepanikarit.Nestracat hlavu brat zimu ako supera.Zdriemnutie alebo nebodaj spanok nepripada absolutne do uvahy s tym vybavenim co tam ma.Robim sialene veci aby som nezaspal,kludne si ublizim (z mierou nepotrebujem sa zranit) HLAVNE NESPAT..Ak chcem spat mal som si postavit iny ukryt je to moja hlupost teraz je dolezite prezit tuto noc..Skor ci neskor sa unava ale dostavi..Je cas na jedlo..Postrehol som neake veci na pripravu jedla..Snazim sa zohriat si nieco teple..Je to vyhra dat nieco teple do zaludku v takej situacii pozdvihne to upadajucu moralku…take jahly..je jedno co nieco teple..Nezabudame pit..snehu je dost okolo,nemam caj?Ok uvarim cestoviny pijem vodu z cestovin..Alebo len teplu vodu..Neriesim chute chcem prezit..Izolacia..nuz nic moc poruke,skusim igelit napchat pod oblecenie..nefunguje?ok skusil som a uz viem ze zbytocne..Mokre nohy..v ziadnom pripade nepodcenovat..Nemam nahradne ponozky?Obetujem nieco z oblecenia.Omotam si suchu latku okolo noh,zasadne pri ohni!!!Mam igelit..Pouzijem aby som izoloval mokru topanku od suchej latky..Vyberiem snurky z topanok aby som vedel dat dnu nohu..Pozor!Palce nesmu ostat v topanke nehybne!…Neviem co este dodat na zaver..Dufat v to ze rano uvidim vychadzat slnko…