Recenze: Nůž Ahti Leuku 145

0 comments

Posted by admin on Bře 19, 2019 in FOTO REPORTÁŽE A RECENZE, NOŽE A NÁSTROJE | 0 comments

Než se dostaneme k samotné recenzi nože Ahti Leuku 145, který nám poskytl Jatagan.eu, je na místě říct si, co je to vlastně zmiňované „Leuku“.

Leuku je souhrnný název pro velké a relativně těžké sámské (laponské) nože. Sámové jim také říkají „stuorraniibi“, neboli „velký nůž“.

Obvykle se jedná o nůž s čepelí 120-250mm, známé jsou ovšem i extrémy s délkou čepele kolem 400-450mm.

Velká březová rukojeť sice v první chvíli může zaskočit, avšak má své opodstatnění. Perfektně se ovládá v tlustých zimních rukavicích.

Tvar a velikost nože definují i jeho zaměření – těžké práce během táboření, na lovu či v domácnosti. Hravě s ním nasekáte větve, nachystáte dříví na podpal a naporcujete ulovenou zvěř. Na jemnější práce se moc nehodí (obzvlášť v již zmíněných zimních rukavicích), proto se často používá v kombinaci s menším „Puukko“, se kterým může sdílet i pouzdro.

Recenzovaný Leuku je vyroben finskou rodinnou firmou R&Son Kamppila. Čepel z uhlíkové oceli o tvrdosti 58-59 HRC je 145mm dlouhá, na rukojeti je bříza a mosaz.

Kvalitní kožené pouzdro s plastovou vložkou proti proříznutí a otvorem pro případný odtok vody je taktéž samozřejmostí.

Nože Ahti jsou pověstné nádherným dřevem na rukojetích, nejinak je tomu i tady.

Mimochodem, nepotřebujete-li dokonalý úchop ve vlhkém prostředí, můžete rukojeť svého Ahti obrousit a vyleštit šmirglem a následně napustit lněným olejem. Výsledek bude naprosto skvostný. Tady máte jeden příklad.

Takto původně vypadal nůž Ahti Vaara:

Během broušení a leštění dřevo nádherně prokouklo:

A zde je výsledek. Schválně jsem ho nechal v matném stavu, ale šlo by samozřejmě na tu rukojeť nanést šelak či vteřinové lepidlo a následně rozleštit do zrcadlového lesku, ale snížilo by to jeho užitné vlastnosti.

Nějak podobně bude vypadat i toto Leuku, jen musím počkat na pořádné jarní slunce, pro lepší a snazší polymerizaci oleje ve dřevě. A také asi bude potřeba trochu obrousit vybrání pro prsty, tak jak jsem to udělal u té Vaary nahoře. Z výroby to není moc pohodlné:

Velkou škodou je skutečnost, že nože Ahti se nemohou pochlubit stálostí své kvality, občas jim to prostě „ujede“. Například náš recenzovaný kousek vypadá takto:

A čert vem tu mosaz. Mám na mysli něco jiného. Podívejte se pozorně.

Možná takto to uvidíte lépe. Čepel je nejenže vychýlená vůči rukojeti do strany, ale i míííírně pootočená podél osy. Jasně, jde o ruční práci, na výkon nože to nemá žádný vliv, není to zas tak velké vychýlení, které by ovlivnilo cit a kontrolu řezu.

ALE.

Ale co si budeme povídat, je to škoda. Zamrzí.

Nicméně je to pracant, který své úkoly plní naprosto skvěle. Koneckonců jde o tvar nože, ověřený staletími. Kromě běžných aktivit jako je sekání dříví a jiných prací kolem tábořiště jsme se rozhodli Ahti Leuku vyzkoušet spolu s několika dalšími noži i při jiné činnosti. A sice při porážce, vyvrhování a porcování zvěře.

Ahti Leuku je největší ze tří používaných nožů, takže byl jasným favoritem na vykrvení. Čepel bez problémů procházela vlnou, kůží, chrupavčitou dýchací trubicí a jediným řezem byl beran vykrvený.

Rukojeť nože je na dotek dost hladká, takže ze začátku byly obavy, že bude v ruce klouzat, ale to se nepotvrdilo. Ovládal se perfektně.

Přes chrupavky kolem hrudní kosti se nůž dostal taky dobře.

Jinak ale během celé porážky hrál druhé housle, protože kvůli jeho velikosti s ním bylo složité manévrovat například v břišní dutině, aby se neprořízl trávicí trakt. Stejně tak byl problém se dostat mezi kosti kolenního kloubu. Tady by se právě hodil již zmiňovaný menší nůž Puukko. Místo něj jsme použili Moru Kansbol a Fallkniven F1 v PRO provedení. S Leuku poměrně dobře šlo stahovat kůži kolem hřbetu, kde jsou velké rovné plochy a využila se tedy dobře délka čepele, ale na jemnou práci kolem končetin už to zase nebylo.

Když to tedy shrneme – Ahti Leuku 145 je velký a odolný nůž, který pro spoustu uživatelů dokáže nahradit i menší sekeru a zastane veškeré náročné činnosti, které v terénu můžete potřebovat vykonávat. Použitá uhlíková ocel je dostatečně tvrdá na to, aby dobře držela ostří a zároveň nebudete mít problém dle potřeby si nůž nabrousit.

Při troše snahy si dřevěnou rukojeť upravíte přesně dle svých potřeb a zároveň i vytáhnete nádhernou strukturu dřeva, které Ahti na své nože používá. Takový nůž pak poslouží nejen jako nástroj na hrubou práci, ale i jako velmi trefný dárek pro každého chlapa. Přece jen jde o klasiku s mnohaletou historii.

Obvykle nože Ahti jsou relativně kvalitní a nastane-li podobný kiks, jako v našem případě, neváhejte takový nůž vyměnit u prodejce.

Nůž poskytl Jatagan.eu – prodej potřeb pro výrobu nožů.

Foto komba pochází odsud – zdroj.