Izotermická folie – velký test
Jedna izotermická folie, 3 odpadkové pytle, 3 vrstvy úplně mokrého oblečení a hodina pobytu venku? A samozřejmě tělo by mělo být mokré také. Jak byste dopadli? Zkuste teď jít ven a neumrznout. Dělali jsme včera 7 pokusů a výsledky nás velice překvapily. To, co se v teorii zdálo jako nejlepší volba, v praxi bylo naprosto nepoužitelné. Zkuste to také a sepište případně i nějaký report. My večer zveřejníme svůj.
Ačkoli jsme stránka o přežití, rád bych dodal jednu větu: TUTO AKCI SAMOZŘEJMĚ PROVÁDĚJTE DLE VLASTNÍCH SCHOPNOSTÍ A UVÁŽENÍ.
EDIT:
Po perfektně strávené první konferenci, kde se rozebíraly základní aspekty přežití v krizových situacích, řeč přišla na americké armádní dávky potravin MRE a jejích chemické ohřívače potravin. Přemýšleli jsme nad jejich alternativním využitím – tavením sněhu za účelem nouzového získání pitné vody, ohřevem vody, vyrobením improvizovaného termoforu atd. Dále nás napadlo možné vytopení stanu či improvizovaného úkrytu z izotermické folie, což jsme následně zavrhli s tím, že vnější obal ohřívače je příliš silný a nemá členitý povrch na to, aby sálal teplo. Optimální ohřev byl zjištěn v přímém kontaktu nebo vložením předmětu do ohřívače. U izotermické folie jsme však zůstali. Je povinnou položkou v každé autolékárničce a také při cestách do přírody ji má v batohu snad každý z nás. Kromě šokových situací při autonehodách, je izotermická folie nejčastěji spojována s pády do vody či propadem pod led. Víte, jak ji při tom vlastně použit? Ano, v teorii jsme to věděli také. Realita nás však „lehce“ zaskočila.
Vydali jsme se ven a při teplotě -7°C provedli několik testů s cílem najít její optimální využití. Celý test zabral dvě hodiny, 23:00-01:00, plus minus deset minut.
Ověřili jsme následující možnosti:
Folie na holé mokré tělo.
Je to logické – shodíme mokré oblečení, zabalíme se do izotermické folie a půjdeme najít pomoc.
Výsledek byl katastrofální. Na tělo nalepená folie neodrážela dostatečné množství tepla. Navíc při stále foukajícím větru jsem měl pocit dalšího a dalšího ochlazování. V žádném případě nepoužívat!
Folie na mokré (vyždímané) oblečení.
Další v teorii logický způsob, který nejspíše napadl i vás. Výsledek byl neurčitý. Ve stoje nedocházelo k dalšímu ochlazování, avšak teplota nestoupala. Cítil jsem vlhko a chlad. Rozhodně lepší, než nic, avšak folie vlála ve větru a při běhu k nejbližšímu osídlení by mi byla skoro k ničemu.
Mokré oblečení na folii.
Způsob, který jsme nejdříve zatracovali s tím, že výsledek bude stejný jako v případě prvního pokusu – voda v oblečení bude odvádět teplo z přilepené na mokré tělo folie ven.
Výsledek byl však naprosto opačný. Hned po navlečení první vrstvy mokrého oblečení na folii bylo cítit teplo. Po několika minutách z oblečení začala viditelně stoupat pára. Pocit chladu jsem však neměl ani ve stoje, ani při běhu. Dle mého názoru je tento způsob použití izotermické folie nejlepší a v případě pádu do ledové vody vám může zachránit život.
Igelit na tělo.
Během tohoto pokusu jsme ověřili rovnou několik variant.
a) Igelit na mokré tělo a přes to oblečení.
b) Sendvič – igelit, oblečení, igelit.
c) Sendvič – igelit, oblečení, igelit, oblečení, igelit.
d) Sendvič – oblečení, igelit, oblečení, igelit, oblečení
Všechny tyto způsoby nám přišly rozhodně horší, než použití izotermické folie pod oblečení. Studilo to a pohyb ve všech těchto vrstvách nebyl moc příjemný.
Folie na igelit a na to oblečení.
Nerozeznal jsem žádnou výhodu tohoto způsobu. Necítil jsem ani teplo, ani příliš velkou zimu. Výsledek máme označený jako neurčitý, s otazníkem.
Igelit na folii a na to oblečení.
Stejné, jako v předchozím případě. Výhoda igelitových obalu není zřejmá. Výsledek máme označený jako neurčitý, s otazníkem.
Teepee z folie a pokus o vytopení ohněm.
Naprosté fiasko. S nožem zacházím relativně dobře a za posledních 12 let jsem se při žádných aktivitách nepořezal ani jednou. Během tohoto pokusu jsem se řízl hned dvakrát, z toho jednou to bylo seknutí těžkým nožem do hřbetu dlaně – rána na cca 5 stehů. Vlivem extrémního ochlazení jsem skoro necítil prsty, koordinace pohybu byla značně snížena. V hlavě se mi chaoticky mísily myšlenky, logické chování šlo tak trochu stranou a dokonce došlo k tomu, že ačkoli jsem pravák, začal jsem levou rukou sekat špalek pro podpal. To také vedlo k tomu seku do ruky. Odhadovaný čas na postavení přístřešku, sběr surovin a rozdělání dostatečně velkého ohně jsme spočítali na cca hodinu, minimálně. Za tu dobu se vaše tělo může ochladit natolik, že vás už nebude zajímat ani oheň, ani přístřešek.
Výsledný postup pro přežití v krizové situaci jsme tedy stanovili takto:
Svléknout se, vyždímat oblečení a zabalit se do izotermické folie. Pokud máte termoprádlo, oblékněte si ho pod folii jako první vrstvu.
Přes termoprádlo nebo holé tělo přehodíme folii a obalíme ji důkladně kolem trupu.
Na folii pak přijde ostatní vlhké oblečení.
V tuto chvíli již cítíte teplo po celém trupu. A nyní je na vás, zda poběžíte co nejrychleji zpět do civilizace, pokud je v dosahu, nebo zůstanete na místě a rozděláte velký oheň, na kterém vysušíte své oblečení. V obou případech nebereme ohled na nechráněné končetiny. Jak za běhu, tak za manipulace při rozdělání ohně se zahřejeme natolik, že by nemělo dojit k těžkým omrzlinám.
Všechno výše uvedené je samozřejmě jen a pouze náš názor, ačkoli nyní podložný praxí, a samozřejmě rádi si poslechneme i názory ostatních. Zvlášť pokud budou taktéž podložené praxí. Doporučujeme však tyto pokusy buďto vůbec neprovádět (bez vážných důvodů), nebo alespoň ne mimo civilizaci a rozhodně ne o samotě. Dbejte na své zdraví a bezpečnost, prosím!
P.S. Výše uvedené fotky nejsou pořízeny během pokusu. Nebylo na to dost světla, ani dobré nálady 
. Nafotili jsme to až ráno a aby se dosáhlo alespoň částečné autenticity, nechali jsme před focením naskrz mokré oblečení pořádně vymrznout venku. Pořezanou a zmrzlou rukou jsem ho nedokázal dost dobře vyždímat, proto na druhé fotce je vidět, jak ze mne odkapává voda
PŘEČTĚTE SI TAKÉ:
Proboření na ledu – rozbor situace
Nouzové slaňování – návod
Když zanedbáte puchýř na noze… Pozor, maso.
Zamyšlení nad klíšťaty
Máte-li špatný pocit, dejte na intuici!
Spaní a oheň v přírodě – stručně a jasně
První pomoc v mobilu – aplikace zdarma
Výroba provazového žebříku – návod
10 důležitých rad, než vyrazíte…
Výroba nouzové píšťalky – Video návod
Historické a nouzové způsoby slaňování
Proč bavlna zabíjí, odborné vysvětlení
Leave a Reply to Vlado
Přidejte se k nám na facebooku!
Reklama
Reklama
Nejnovější komentáře
Seznam rubrik
Archivováno Národní knihovnou
Vdaka zaujimave citat ja som to vyuzil pri dlhsom bicyklovani ked mi premokli aj pomozky vybral som sacky z desiaty dal ich na nohy na to ponozky a topanky sranda bola ze kym som prisiel domov ponozky boli viac menej suche
Klobouk dolů, moc pěkný.
P.S. Ještě jednou díky za fajn sobotní odpoledne strávený na konferenci.
Nemáš zač, já moc děkuji za účast. Rád jsem tě poznal!
I já, bylo to pěkné odpoledne.
Inak super navod co zachrani kopec zivotov
a ten igelit pod oblecko som skusil aj ja raz na moto ked som premokol, kym som prisiel domov som bol uplne zamrznuty tak na hodinu v horucej vode 
ja som sa vtedy cely zabalil do alobalovej folie co predaval na thu cinan 
Ale ta folia to by ma teda vobec nikdy nenapadlo, hned som vyskusal doma zenu ze ako by sa zachovala a tiez by ju nenapadlo pod oblecko
Pokud to pomůže alespoň jednomu člověku, rád takto zmrznu ještě stokrát. A co se tyče toho, zda by to někoho napadlo nebo ne, tak nás to také napadlo až jako třetí možnost. Navíc jsme to sepisovali v teple a v klidu na plechovou tabuli a až pak se vydali zkoušet všechno najednou. Ona ta tabule je dokonce vidět na úvodním obrázku
.
Dobrý článek a takových jen houšť
Od maníka z armády jsem měl info, že v popisovaném případě je pro ně nejlepší se vyválet ve sněhu, oklepat sníh, který aspoň trochu odsál vodu z oblečení a jako svrchní vrstvu použil pončo, aby zabránil úniku teploty/páry (sice se zapařil, ale nezmrznul). Ale u nich jsou jiné nároky (nemůžou ze sebe vše svléknout a ždímat, jsou-li např.v „bojové situaci“).
Jinak podobný článek je i zde od pana Siegra, který na všechno jde věděcky
http://www.svetoutdooru.cz/clanek/?108425-kdyz-voda-bere-teplo
zvlášť část:
Není mnoho času
Když jsme se už po proboření do vody dostali na břeh, příliš času nám nezbývá. Podle toho, co máme k dispozici (oheň, stan, suché oblečení…), vychází další postup z následujícího:
- Zbavit se co nejrychleji vody. Voda má oproti vzduchu velkou teplotní vodivost a ochlazuje nás.
- Zabránit odpařování vody, která zůstala v oblečení. Při odpařování (třeba ve větru) ztrácíme obrovské množství energie.
- Zajistit na těle vzduchovou izolační vrstvičku, která je nejlepším izolantem.
- Je-li to možné, je vhodné zajistit si vnější zdroj tepla, například oheň.
Postup při proboření do vody:
Nejdříve se vyválíme ve sněhu. Sníh je porézní a saje vodu jako houba. To nám pomůže velice rychle se zbavit vody, která by z nás jinak kapala.
Postupně ze sebe svlékneme oblečení, které vyždímáme. Máme-li tu možnost, oblékneme na sebe pláštěnku, větrovku apod. s nepropustnou vrstvou. Během ždímání by se z nás vypařovala voda, která by nás ochlazovala. Když se při ždímání vysvlečeme donaha, nepropustná vrstva omezí působení větru.
Na holé tělo oblečeme náhradní suché oblečení. Měli bychom mít alespoň termoprádlo na spaní. Jestliže nemáme nic suchého, oblečeme vyždímané mokré věci.
Na tuto první vrstvu, ať už suchou či vlhkou, oblečeme vrstvu, která je nepropustná pro vodu (tenká větrovka, pláštěnka apod.). Smyslem je oddělit suchou část oblečení od vlhkého.
Na tuto nepropustnou vrstvu oblečeme zbylé vlhké věci. Nic jiného totiž už nemáme a lepší nějaká izolace, než žádná.
Jako vrchní vrstvu dáme pláštěnku, nepropro bundu, větrovku apod. Tato nepropustná vrstva, která chrání proti větru a vypařování vody, je nejdůležitější. Jestliže máme jen jednu část nepropustného oblečení, použijeme ji zde.
Jako nouzová nepropustná vrstva může sloužit izolační folie, která bývá součástí lékárniček pro horolezce a v dnešní době i autolékárniček.
Díky za citaci! Hold někdo to dokáže osvětlit vědecky a někdo musí do studené vody a vyzkoušet si všechny možné eventuality.
.
Jak často opakuje A. Kochergin (ruský trenér elitních jednotek) – Patřím do skupiny lidí, kteří netuší, co je difuze, ale vědí, že cukr přidaný do čaje se rozpustí
Já si naopak cením toho, že jste si to ozkoušeli osobně. Praxe a vlastní zkušenost je víc než jen teorie. Taky si to člověk lépe zapamatuje
Souhlasím s tebou, ale zkusím tě o něčem přesvědčit…Pokud máš teoretické znalosti, můžeš vymýšlet vlastí, pro danou chvíli nejvhodnější postupy.
Děkuji moc, tyhle rady jsou maximálně praktické a použitelné. Sama jsem byla v rukou záchranářů a v zimním a studeném prostředí, kde mě zachumlali termofólií – avšak bezvýsledně. Nikdo z nich (natož já) nevěděl proč, jenom jsme věděli všichni, že to nefunguje jako ve filmech. A ejhle, stačí jeden koumák a nenechavec a záhada vyřešena. Ještě jednou děkuji.
S igelitem v mokrých botech mám odzkouženo. Vždy si beru na hory pytlíky, kdyby mi promokly boty, nemusím tak brát další. Funguje i ve velké zimě, ale musíme být v pohybu. Při teplotě lehce nad nulou jsem dokonce měla froté mokré rukavice na rukách při pohybu (běžky) a bylo mi teplo, když jsem je sundala, ruce mrzly – a rukavice nebyly z termofólie … Podobně, když jedete v parném létě na kole v tričku, je lépe jet v mokrém tričku. Igelitové zábaly jsou dobré na psycho-hubnutí
Použít nepropustnou vrstvu, na zlepšení tepelného komfortu je celkem známé, používají ji především polární expedice apod. více o tomto tématu naleznete pod
vapor barrier liner
Princip neprodyšné vrstvy používají i jeskyňáři. Mají na sobě nepromokavý komplet, který není vodotěsný (jako třeba neoprén), ale zabrání odpařování vody z mokrého oblečení (vlastně způsobí zapaření) a pomáhá udržet teplo. Nějakou hodinu se to tak určitě dá vydržet a pak se převléknou do suchého.
když jsem si četl článek, bylo mi jasné, jak to dopadne s výsledky, četl jsem to ve světě outdooru, ale také mi jedem můj kolega vyprávěl, jak nějakej musher na aljašce nepoužívá funkční prádlo, ale na tělo si dává větrovku a svetry pak na ní, celkem to dává smysl, když člověk ví, jak věci fungují, voda odvádí teplo, proto, když se nemá kam odpařit zůstane člověk v teple, asi většina z vás někdy slyšela o mokrém ručníku, třeba pet lahvi s vodou a sluníčkem, zabalíme láhev do mokrého ručníku a dáme na sluníčko, odpařovaná voda z mokrého ručníku odbírá teplo od lahve a tím ochalzuje nápoj v lahvi, takhle nějak funguje i ta folie, větrovka přímo na tělo atd.
jinak klobouk dolů, že se takhle obětujete pro zbytek, jen tak dál ve zdraví
tou folíí a nebo větrovkou zabránime odparu vody a zůstanem v teple
Zdar,
asi nejpřínosnější článek tohoto webu. Velké díky! Takových dobrodruhů, kteří (v rámci bezpečnosti samozřejmě) vyzkoušejí nouzové situace na sobě, jen víc! Konečně mám potvrzeno, jak mám v krizi správně TF použít, aniž bych to musel zkoušet na sobě!
Ještě jednou velké díky!
díky za článek i za test! K těm fóliím – jsou dobré a dražší fólie a jsou levné fólie, které toho moc nevydrží. Osobně jsem při jednom kurzu tu klasickou folii z autolékárny během asi tří hodin válení se v lese totálně rozšvihal (potrhala se o ostřejší hrany výstroje) a musel jsem si pak pomoct s igeliťákem ……
Propadení do studené vody / přežití a vyhrabání z laviny….okamžitě vysléct, vyválet se ve sněhu…..pokud je možnost, tak převléct do náhradního oblečení (po těch kurzech mám vžy u sebe malinky voděvzdorný balíček s tenkým a kvalitním funkčním prádlem a pertexovou šustí bundu – občas život zachraňující „maličkosti“), pokud ne….tak se pokusit vyždímat prádlo a hodit na sebe alespoň to (třením sněhu po prádle se tomu sušení dá taky trochu pomoct). Jinak – pokud vím, že budu někde, kde nemusím včas rozdělat oheň – tak u sebe mám na krku takový speciální „náhrdelník“ se vším potřebným (malý nožík, kapsle s podpalem, škrtadlo, etc.). Při expedici v Mongolsku, když se někdo v řece „cvakl“, tak jsme měli asi 30min na to, aby se vytáhl a rozdělal oheň a nešťastník se usušil (teplota horské vody kolem 5 stupňů, s nástupem zimy teplota venku -25……při minus 54 tam moc šancí není). Sám jsem jednou skončil v peřejích a šlo mi o kejhák – když se klukům podařilo nás asi po 45minutách dostat na břeh /cca 20min jsme strávili ve vodě, 20 min do půl těla na šutru v pod peřejemi, navíc jsem měl mokrý neopren – což samo o sobě bylo špatně, ale ta voda mezi neoprenem a pokožkou se stihla ještě ohřát a chvilu to působilo jako další izolační vrstva a bylo to štěstí), tak už se o mne pokoušeli mldoby….a to jsem byl tehdy trénovaný dost. Takže bych to určitě nepodceňoval…..a při blbém počasí a nízkých teplotách je to fakt o minutách, než jde člověk do kytek. Takže náhradní oblečení a pertexová/šustí bunda je absolutní základ…..lepší folii tahám prakticky furt u sebe /může se zaseknout souprava metra, vykolejit vlak, podělat někde v řiti na konci světa auto/….folie není samospasitelná, ale dokáže udělat dost užitečné práce. V Americe se dají pořídit folie, které jsou prakticky takové malé spacáčky….kdo chce investovat, může si pořídit folie od Blizzard survival (v tom jejich foliovém spacáku jsem bez nějakých větších problémů absolovoval noc při minus pětadvacíti a ráno jsem byl bojeschopný). K vrstvení prádla -těch možností je více. Nejpraktičtější (ale je to trošku ekl…člověk si na to musí zvyknout) je občas skutečně tak pertexka přímo na tělo a na ní vrstvit oblečení. Šustka prostě nepustí tu vlhkost do hader dál….člověk tak ušetří při delších štrekách spoustu prádla v podstatě mění jen tu nejspodnější vrstvu. Šustí bunda je dobrá i k tomu oddělení suchého prádla od mokrého….mokré se např. v mrazu nošené na těle rychleji usuší. Dobrou práci odvede v případě, že nic dalšího nemáme a je nám zima, klasický pevnější pytel na odpadky, do kterého s udělá díra na ruce/paže a díra na hlavu…..a pár dírek na odpařování…..při pohybu to funguje doost dobře….
Kdysi jsem o tom četl hezký článek. Psali, že izotermická folie je výborná věc, ale musí se správně použít. Po namočení oblečení je největším nebezpečím vítr, který způsobuje zvýšený odpar z namočeného oblečení, což oblečení a následně tělo výrazně ochlazuje. Z tepla, které folie uchrání, připadá cca 80% ochrana proti větru a jen z cca 20% zachrání její teploodrazná vrstva. Psali, že folie se nesmí používat na holé tělo, tenký plast přilepený na kůži nic neizoluje. Folie se v tom případě ohřívá o tělo prostým vedením tepla, které je na druhé straně předáváno do větru. Folie je funkčně konstruována pouze na odraz tepelného záření, to funguje úplně jinak, než např. pěnový polystyren, kterým naopak infračervené, čili tepelné záření volně prochází, ale teplo nevede. Proto se pod folií musí nechat oblečení, byť by bylo mokré. Např. bruslaři na jezerech používají zásadně syntetické materiály, které nedrží vodu. Pokud např. vylezeme v akrylovém svetru z vody a pár minut postojíme, tak zjistíme, že většina vody ze svetru vytekla do kalhot a z nich následně na zem. Takový matroš pak sice pod folií zástane mokrý, ale díky zachování značného množství vzduchu mezi vlákny si udrží schopnost tepelné izolace, oproti bavlně, která po namočení nasákne mnohem více vody a vlákna se slepí k sobě, takže schopnost izolovat ztratí téměř úplně.
Abych nebyl chytán za slovo a někdo si nemyslel, že tlusté polystyrenové desky na obklady paneláků propouští infrazáření, tak poprosím admina aby větu o polystyrenu upravil takto:
Folie je funkčně konstruována pouze na odraz tepelného záření, to funguje úplně jinak, než např. pěnový polystyren, který teplo nevede, ale infračervené, čili tepelné záření jeho tenkou vrstvou proniká (zachytí jej až v tlustší vrstvě).
Ahoj, tuto zimu jsme byli se spolužákem na Malé Fatře. promokly a promrzly mi boty (Už nikdy si nekoupím celoroční trekové boty
) a nohy začaly natékat a modrat. pak jsem si uřezal kus te folie a dal ji pod mokrou ponožku… Výsledek byl překvapující. Tepelný komfort v promrzlých botách 
.