subscribe: Posts | Comments

Potrava z našich luhů a hájů II. – Listy

9 comments
Potrava z našich luhů a hájů II. – Listy

Po minulém díle, kde jsme si řekli o jednom z nejlepších survival jídel, které můžete v našich lesech najít, se pojďme podívat na další možnost improvizovaného stravování. Listy nejsou rozhodně tak výživné jako žaludy, neobsahují olej ani tuky, ale mohou být přijemným zpestřením.

Platí zde to samé, už milionkrát zmíněné, že pokud rostlinu neznáte, tak její listy za žádnou cenu nejezte. Může se stát, že jeden omyl bude osudný. Z tohoto důvodu se zaměříme na notoricky známé rostliny, které mají několik specifických znaků, podle kterých lze rostliny jednoznačně identifikovat.

Pokud už se do jejich pojídání pustíte, mějte na paměti, že syrové rostliny jsou těžko stravitelné. Krávy na to potřebují 4 žaludky, člověk má jen jeden a ještě k tomu vcelku mizerně přizpůsobený syrové rostlinné stravě. Opět by bylo vhodné si postupně zvykat a konzumovat listy nejprve tepelně upravené. Mladé světle zelené lístky a výhonky jsou lépe stravitelné a je snažší je jíst syrové. Naopak staré listy jsou dřevitější a je vhodné je povařit.

 

Pojďme se podívat na vybrané dobře známé rostliny, jejichž listy se dají bez problému konzumovat:

 

Smetánka lékařská (pampeliška)

Listy i květy jsou naprosto specifické, asi neexistuje nikdo, kdo by si pampelišku spletl s nějakou jedovatou rostlinou.

 

!    Vcelku podobný květem je podběl lékařský, ale jeho stonek není hladký  jako u pampelišky a listy nejsou zubaté, nýbrž výrazně kulaté. Není jedovatý, listy jsou jedlé stejně jako pampeliškové.

 

!    Další podobnou rostlinou je prasetník neboli náholník, který má ale na rozdílný stonek. Ten není hladký a dutý, ale spíše tenký a drsný. Není jedovatý.

 

Z mladých listů si můžete připravit klasický salát, žádná další úprava není nutná. Lístky jsou chutné a šťavnaté. Starší listy hořknou a je potřeba je povařit, případně povařené listy na pánvi připravit podobně jako špenát.

Zde smícháno s lístky jetele pro lepší chuť:

 

Výživová hodnota listů je 183kJ, obsahují převážně sacharidy a velký obsah vody. Syrové listy obsahují vitamíny A a C a důležité minerály. Pokud listy povaříte, mají mírně nižší výživovou hodnotu, menší obsah vitamínů, ale je snažší je strávit.

Listy lze najít od jara do podzimu. Z pampelišky se dají bez problému jíst i květy a kořeny, o čemž budeme psát příště. Někteří lidé, zajímající se o přírodní stravu nebo léčitelství, samozřejmě o této rostlině vědí víc než já. V přírodě si rád dám maximálně pár lístků jako přílohu ke špekáčku nebo konzervě, nic jiného v tom nehledám.

Pro zajímavost se podívejte na náš článek o dalších pampeliškových receptech z květů TADY.

 

Jitrocel kopinatý / Jitrocel větší

Jitrocele jsou další dobře známou bylinou. Všechny druhy jsou jedlé, velmi podobné a liší se jen drobnými detaily. Listy rostou klasicky v přízemní růžici, jsou podlouhlé a mají typické nitky. Z růžice vyrůstá několik stvolů se snadno rozpoznatelnými květy.

 

Mladé listy se opět dají jíst syrové jako salát, ty starší je nutné dlouze povařit, čímž ztratí hořkost, případně připravit jako špenát. Uvařené listy chutnají sladce a jsou zvláštně mazlavé.

 

Pro přípravu listů jsme nalezli i jeden zajímavější recept, a to jitrocelové listy v těstíčku:

http://www.lecivapriroda.cz/varime-z-bylinek/jitrocel-kopinaty/

Listy jsou podobně výživné jako pampeliškové, jitrocel navíc obsahuje několik léčivých látek známých v lidovém léčitelství. Z květů lze připravit odvar, případně hustší sirup, který je sladký a zároveň léčí plicní onemocnění.

 

Kopřivy (nebo Hluchavky)

Nejde o stejné rostliny, nicméně je snad poznáte. Jde o vysoké rostliny se zubatými listy. Pokud chcete poznat jestli jde o kopřivu nebo hluchavku, šáhněte na spodní stranu listu. Jestli se syknutím ucuknete, je to kopřiva. Hluchavku lze poznat také podle drobných bílých kvítků, které rostou v místech, kde ze stonku vyrůstají listy.

 

Kopřivy mají nespočet různých využití a je zajímavé, jak jsou všechny pozitivní vlastnosti přebity tím, že kopřiva pálí. Říká se, že žehnutí kopřivy je léčivé a kupodivu také naopak látka obsažená ve šťáve z kopřivy dokáže toto pálení zmírnit. Kromě šlehání se kopřivami po revmatických kloubech, je můžete také konzumovat.

 

(Už jsem toho měl dost, tak jsem vytáhnul rukavice. Pokud to bude někdo zkoušet s igeliťákem, tak budete možná překvapeni, protože ty háčky fungují i skrz pytlík. Nicméně prý existuje způsob, jak kopřivu zbavit listí bez rukavic a bez popálení – znáte někdo?)

Mladé listy sbírané na jaře jsou považovány za nejchutnější. Staré listy jsou poživatelné, ale už nejsou tak dobré. Před konzumací listy spařte, přestanou pálit. Listy můžete samozřejmě vařit déle, budou tak stravitelnější. Listy chutnají… no prostě listovatě.

 

Další zajímavé recepty naleznete například zde:

http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/hluchavka-i-kopriva-maji-vyborne-ucinky-na-zdravi-vyuzijte-jich

Výživová hodnota je opět vcelku malá, listy obsahují mnoho výživných látek včetně vitamínu B2 a také spoustu léčivých látek. Rozdrcenné kopřivové listy nebo kopřivový vývar lze přikládat do ran pro zastavení krvácení a lepší hojení (vyšší granulace a epitelace, což znamená rychlejší tvorba nové tkáně a zacelení rány). Ze stonků kopřivy si můžete vyrobit provázek, ale o tom zase jindy.

 

Další listy:

Existuje nespočet rostlin, jejichž listy je možno také konzumovat. Známé jsou například:

Jetel luční a bílý (listy jsou nasládlé, asi se vám nebudou chtít sbírat )

Lípa (jerní pupeny nebo velmi mladé listy jsou jedlé za syrova)

Sedmikráska chudobka (mladé listy jsou jedlé)

Šťovík (dobré nakyslé listy)

 

Pro Bushcraft.cz sepsal Matyáš Vejskal.

 

Zdroje:

http://nutritiondata.self.com/facts/nut-and-seed-products/3084/2¨

Materiály od našeho čtenáře Martina Adámka.

  1. bosorka says:

    listy z kopřivy sundáš snadno tak, že chytneš stonek dole a vyjedeš po stonku sevřenými prsty, prostě je sdrhneš. Ze spodu kopřiva totiž tolik nepálí, mě přijde, že vůbec. Neplatí u kopřiv se semínky, tam už to moc nejde :-) .Ale jsou kopřivy co pálí hodně, a některý zase míň.

    • Mě to teda pálilo i tak jak říkáš. Nebyl jsem si jistý, jestli to dělám správně, ale vypadá to, že ano. No nic, budu trénovat, zvykat si a třeba to půjde:) Díky Bosorko!

  2. DavidZ says:

    Super clanok no poprosil by som aj slovenske nazvy aj ked ich vacsinou poznam :) a kludne aj viacej obrazkov(foto).

    • Zajímavý poznatek. Slovenské názvy by tu být mohly – pro info: jak je těžké, najít to podle českých názvů?
      Obrázky zkusím přidat u méně známých druhů. Díky za reakci!

  3. Mithos says:

    Mimo jiné jsem si zde nevšiml listů mladého buku, které jsou jedlé. Bývají jemně nakyslé.

  4. Rehy says:

    Podle mě se listy nejlépe sundavají tímto způsobem:
    Uchopte list ze spodu (hlavně po něm moc nepřejíždějte!) a smáčkněte ho k sobě.
    Poté list strhněte dolů, jde to lépe něž jiným směrem.
    Tip: Zkuste sníst i nezpracované listy třeba jim přijdete na chuť

  5. Lukáš says:

    je dobré koprivu (sk: žihlavu) vylúhovať vo vode ako čaj ? spraviť si tzv. bylinkový čaj ?

  6. Vláďa says:

    Člověku když do kopřiv spadne už mu to tolik nepřijde že se popalil o kopřivy jinak bezvadný články pokracuj v tom

  7. Lasskoun says:

    Kopřivy přestanou žahat, pokud se např. vytrhnou i s kořeny nebo posečou, atd., a poté se ponechají několik hodin zavadnout. Jinak požahání kopřivami (tj. účinky tří chemikálií – histaminu na podráždění kůže, acetylcholinu na vyvolání pocitu pálení a serotoninu na zvýšení účinků dvou předchozích látek – zdroj: wikipedia) dokáže úžasně eliminovat jitrocelová šťáva, tedy potření požahaného místa rozemnutým listem jitrocele. :-)

    Jinak listy kopřiv lze jíst i zasyrova, stačí je vložit do úst nadvakrát přeložené, tak aby chloupky směřovaly dovnitř smotku, k sobě. ;-)

Leave a Reply to Rehy

Protected by WP Anti Spam