Improvizované obydlí
Improvizované obydlí
Pro pobyt v přírodě je střecha nad hlavou jednou z nejdůležitějších věcí. Nejvíce lidí jezdí kempovat pod stan. Můžete si ovšem vyzkoušet, co to znamená dokonalé souznění s přírodou a využívat jen toho, co vám nabídne krajina. Zde popíšu několik provizorních úkrytů, později se budu věnovat i složitějším a pohodlným přístřeškům.
- Přístřešek z větví:
Postavit si úkryt v lese je velice jednoduché. Stačí najít spadlou větev dlouhou alespoň 2 metry a umístit ji mezi dva stromy do výšky alespoň metr nad zemí. Větev dobře zajistíme, aby unesla váhu střechy. Kostru střechy vytvoříme menšími kusy dřeva, které se opírají o hlavní nosnou větev a o zem, se kterou svírají úhel zhruba 45 stupňů. Větve pokládáme ve vzdálenosti nejvíce 20 centimetrů od sebe. Střechu dokončíme pomocí listů, které se mezi větve pokládají směrem zespoda nahoru, tím napodobujeme systém tašek. Při dešti bude voda stékat po listech směrem dolů a uvnitř příbytku zůstane sucho.
-
Ve sněhu si můžeme vykopat díru, která nás ochrání před nepřízní počasí na krátkou dobu. Chceme-li dlouhodobější úkryt, je ideální vybudovat si iglú.
Iglú
stavíme ze sněžných bloků, které se dají vyřezat například mačetou nebo sněžnou pilou. Bloky by měly být zhruba metr dlouhé, 40 centimetrů vysoké a 20 centimetrů silné. Skládáme je do kruhu kolem díry, ze které jsme sníh vyřezávali. Sněžné cihly stavíme tak, aby směřovaly směrem dovnitř a měly by se mezi patry vzájemně překrývat. (Blok vrchního patra postavíme tak, aby byl jeho prostředek na rozhraní dvou bloků patra spodního.) Vytvoříme jakýsi kužel, jeho vršek zakryjeme poslední sněžnou cihlou. U stěny vykopeme díru, která bude sloužit jako vstupní a větrací otvor. I když se to nezdá, iglú nás může ochránit před větrem a tuhým mrazem několik dnů.
-
Jednodušší způsob vytvoření úkrytu ve sněhu je vyhrabání díry do sněhové závěje. Vchod za sebou uzavřete zdí uplácanou z dalších kusů sněhu. Nezapomeňte na větrací otvory! Strop dokonale vyhladíme, aby na nás v noci zbytečně nepadaly kousky sněhu.
Další možností je vykopat si ve sněhu příkop, strop vytvoříme z větví a překryjeme další dostupnou vegetací. I zde je třeba myslet na zajištění dostatku kyslíku!
-
V zasněženém lese je vhodný úkryt u pat jehličnatých stromů. Větve jsou obtěžkané sněhem a dotýkají se země, toho využijeme a tyto větve nám poslouží jako střecha.
A pár typů na závěr pro všechny úkryty ve sněhu- Platí jednoduché pravidlo, že teplý vzduch stoupá nahoru, zatímco se chladný vzduch drží u země. Ve všech případech je tedy výhodné vyvýšit místo pro spánek nad úroveň podlahy.
A hlavně: Nezapomínejte na přísun kyslíku! Udělat si v úkrytu větrací otvory je životně důležité, hrozí zde totiž otrava oxidem uhelnatým. Oxid uhelnatý (CO) vzniká spalováním pevných látek a může mít za následek i smrt.
-
V poušti poslouží jako provizorní úkryt přístřešek, jehož kostra je vytvořená větvemi. Větve pokryjeme místní vegetací, která zajistí žádaný stín.
I v případě, že nebudete v úkrytu nic spalovat, vám hrozí udušení vydýcháním kyslíku v uzavřené prostoře, resp. přeměněním kyslíku na oxid uhličitý CO2 dýcháním – čemuž se běžně a nesprávně říká otrava oxidem uhličitým.
Děkuji za dobrou připomínku