subscribe: Posts | Comments

Lesní léčba

10 comments
Lesní léčba

Při krátkodobém, víkendovém vandrování po našich lesích, se občas stává, že někoho znenadání přepadne „nemoc“, která dovede poněkud znepříjemnit život. Obvykle se jedná o psychickou reakci oslabeného organismu na nenadálou situaci, často ve spojitosti s nachlazením, nebo nezvyklou stravou.

Variant je pravda nepřeberně. Myslím ale, že nejčastějšími problémy které nás na toulkách potkávají, je průjem nebo naopak zácpa, pokažený žaludek, potíže se žlučníkem, bolesti kloubů a páteře, nachlazení nebo chřipka, pobodání hmyzem, nebo řezná či jiná poranění kůže, mezi které počítám i puchýře, odřeniny a „vlka“.
Základním nedostatkem každého člověka, který vyráží do přírody, je ten, že obvykle spoléhá na nějaké ty tabletky, které nese s sebou. To je ta lepší varianta. Pak jsou tu takoví, kteří nemají ani to. V tu chvíli bych doporučil, aby každý znal několik kytek, které jim z podobných malérů pomohou. Není smysluplné naučit se zpaměti herbář, budeme si všímat jen bylin, které všichni obecně znají, často se s nimi setkávají, pouze nevědí, k čemu jsou dobré.

Použité rostliny:
Jitrocel, vratič, kostival, vlaštovičník, vrba, pelyněk, pampeliška, dubová kůra z mladých větviček, cibule, česnek, borůvky, brambory, křen.

Průjem.
Málokdy víme, z čeho jej máme, proto je potřeba naše vnitřnosti uklidnit a vyčistit. Z ohniště vybereme napolo spálené větve, na kterých je dostatek černých uhlíků. Černé uhlíky oškrábeme nožem, pečlivě rozdrtíme na velmi jemný prášek, smícháme s čistou vodou a vypijeme. Na jednu dávku by mělo být množství na jednu vrchovatou polévkovou lžíci. To opakujeme několikrát. Efekt je ten, že uhlí je pórovité, má obrovskou plochu a pojme do sebe neuvěřitelné množství škodlivin v našem trávicím traktu. Tolik k vyčištění. Léčba je jednoduchá. Najdete si kostival, který se celoročně najde na vlhkých místech luk a svaří se čaj z jedné lžíce kostivalového listu a hrnku vody. Pokud je průjem příliš silný, svaří se jedna lžíce listu a jedna lžíce kořene. Ale pozor. Léčba, třebaže je velmi účinná, se nesmí opakovat příliš často, protože kostival při delším užívání napadá játra. V případě déle trvajícího průjmu je lépe užívat pelyněk s borůvkami a ten svařit na čaj, případně vyhledat lékaře. Obvykle to ale není zapotřebí, protože stačí uhlí a kostival v jedné nebo několika málo dávkách.

Zácpa.
Proti zácpě nejlépe pomáhá klystýr, což je v lese na dvě věci. Dá se omezeně použít igelitový pytel s vlažnou vodou a odstřihnutým rohem a tak dostat přetlakem spodem vodu do střev. Není to optimální, ale nouze je nouze. Pokud není ani to, je potřeba napít se lněného oleje. Pokud není lněný, pomáhá omezeně jakýkoli rostlinný olej. Podpůrnou léčbou je povařená cibule, kterou přikládáme na slepé střevo a čaj nebo kompot ze švestek. Jak vidíte, zácpa je v lese trochu problém.

Žaludeční potíže.
Na pokažený žaludek se nabízí spousta receptů, protože se jedná o velmi častý jev. Nejjednodušší je použít odvar z dubové kůry, odvar z listů ořešáku, nebo odvar z kostivalu, velmi dobrý je odvar z pelyňku nebo výluh z vlaštovičníku. V zásadě se jedná o jakoukoli hořčinu. Velmi dobře také pomáhá, pokud si několikrát denně vymačkáte na lžičku šťávy z jitrocele. Pokud má někdo pouze slabě pokažený žaludek, nebo chce podpořit trávení, je nepřekonatelný salát z mladých listů pampelišky. Po jídle je vynikající a velmi pomáhá.

Potíže se žlučníkem.
Pokud se už někomu v lese splaší žlučník, jediná, zato rychlá a spolehlivá náprava je vlaštovičník. Rozsekáte lžíci listů, spaříte v hrnku vody na čaj a pijete až třikrát denně. Spíše to ale nebude tolikrát potřeba. Dávejte zase pozor na dlouhodobé užívání, vlaštovičník je také mírně jedovatý! Vlaštovičník pozná asi každý, je to na okraji lesa celoročně rostoucí, žlutě kvetoucí a žlutě barvící kytka.

Bolesti kloubů a páteře.
Občas se stane, že trampové staršího vydání mívají potíže s klouby a páteří. Ale i těm mladým se někdy přihodí, že jim dřevo přirazí prsty, narazí si koleno po pádu, nebo se z hospody vrací s rozbitými klouby na ruce. Nemá smysl radit jakékoli masti, jako naprosto nejúčinnější a nejrychlejší pomoc je poraněný, nebo bolestivý kloub obložit rozdrceným kořenem kostivalu a ovázat. Kořen kostivalu je plný slizu a saponinů, budete velice opatlaní, ale účinek se dostaví velice rychle. Při mírnějších potížích stačí bolestivá místa několikrát denně potírat drceným kořenem kostivalu. Na akutní bolesti páteře je nejlepší smíchat nastrouhaný brambor s křenem a přikládat na bolavé místo. Pozor! Kůži předtím namažte špekem, jinak děsně pálí!

Nachlazení nebo chřipka.
Tady už se jedná o nemoci, které vyžadují trochu více času, v polních podmínkách si od nich přesto můžeme trochu ulevit. Obvykle se k jejich léčbě používá čaj na lipové bázi, při tomto onemocnění je zapotřebí hodně pít. Průvodní svalové bolesti nejčastěji tišíme acylpyrinem nebo paralenem. Pokud nic z toho nemáme, stačí klid a teplo, spousta čaje, například z mladého smrkového či borového jehličí a jako náhradu paralenu použijte vrbu. Oloupejte vrbovou kůru z větví a seškrábejte bílou vrstvu mezi dřevem a kůrou. Jedna dávka je na lžičku. Jedná se o velmi účinný prostředek tišící bolest, něco jako přírodní paracetamol.

Kašlíček a rýmička.
Jsem si jistý, že není šílenější nemoci. Žádný chlap se nesmíří s nudlí u nosu a oteklou hlavou. Takže – rýma trvá sedm dní a nikdo s tím nic neudělá. Dá se pouze usnadnit průběh, urychlit a usnadnit odhlenění. Vezměte větší cibuli, nakrájejte na tenoučké plátky a zasypte cukrem nebo zalijte medem. Objem cibule a sladkého ať je stejný. Po několika desítkách minut cibule začne pouštět šťávu, která se užívá v množství 3 – 4 polévkové lžíce 2 – 3 x denně. Chce to vydržet tři až pět dní, mimořádně to usnadňuje průběh rýmy i kašle. Jako podpůrný prostředek pijte čaj z mladého jehličí, ale zase nepřehánět, při dlouhodobém používání ucpávají smolné látky ledvinové pánvičky!

Ochrana proti hmyzu.
Jako nejúčinnější ochranou proti hmyzu je kopretina vratič. Roste během léta na lukách a u cest, jako květy má silně vonící žluté kuličky. Tyto kuličky rozemneme v rukou a potíráme si nechráněná místa. Funguje solidně. Také se tyto květy dají vyluhovat v oleji na pozdější dobu. Slabý čaj z vratiče je snad jediný přírodní prostředek proti červům a vnitřním parazitům. Zase upozorňuji, jako každá účinná rostlina je mírně jedovatý. Nic nepřehánět! Pokud nás už nějaký ten komár, vosa nebo brouk bodne, bolestivost a svědění utlumíte česnekem. Česnek rozříznete a místo vpichu často potíráte.

Poranění a poškození kůže.
Kůže je náš největší orgán, a pokud si do ní uděláme jednu nebo několik dírek, je zaděláno na malér. Na téměř všechna její poranění se dá použít jitrocel. Jitrocelů je několik druhů, je lhostejné který použijeme, všechny fungují plus mínus stejně. Řezné rány a odřeniny mechanicky očistíme od hlíny a jiných nepořádků a omyjeme. Nejlepší je použít vlastní moč. Protože se jedná o derivát krve, obsahuje zbytky hormonů, je mírně antiseptická a hlavně neobsahuje žádné nežádoucí bakterie. Výrazně urychluje hojení. Pokud nemáme vlastní, kamarádi pomohou a protože jsme víceméně stejní, nehrozí žádné nebezpečí. Ránu necháme trochu oschnout a naneseme na ni rozdrcené listy jitrocele, s co největším množstvím šťávy a ovážeme, případně zašijeme. Pokud se jedná pouze o povrchové odřeniny, šťávou z jitrocele je pouze pokapeme a neovazujeme. Puchýře, otlaky a opruzeniny, (známý „vlk“) je zapotřebí čistě omýt mýdlem a osušit. Puchýře opatrně odstřihnout a nohy nebo zadek vykoupat v odvaru z dubové kůry (stahuje a vysušuje). Poškozenou kůži ničím nezakrývat, nechat volně větrat. Nějakou dobu chodit v lehkých botách. Kůži v tříslech a na zadku nechat oschnout, otírat vývarem z dubové kůry a případně si připravit mast. Není složitá, do jakéhokoli čistého tuku nebo oleje v ešusu přidáme jemně rozdrcenou dubovou kůru a na mírném teple to udržujeme několik hodin vyluhovat. Přecedíme přes hadřík a po zchladnutí opruzená a otlačená místa natíráme. Jako prevence před dalšími opruzeninami a otlaky báječně funguje mast Pytiol a na nohy zásyp.

Plísně.
Občas se stane, že šlápneme někam, kde pro nás někdo jiný nachystal dárek, ve formě spór plísní. Pokud pak chodíme dlouho v pevných botách, je o zábavu postaráno. A nejvíc se baví okolí, které má „vůni“ z první ruky. Přitom řešení je velmi snadné, třebaže trochu zdlouhavé. Nejdůležitější je hygiena – mýdlo a voda. Pak je zapotřebí dezinfekce – na nohy i na boty použijte roztok hypermanganu, nejlépe v růžové barvě aby moc nebarvil. Pokud nemáme hypermangan, nejosvědčenější protiplísňová kytka je lichořeřišnice. Jistě ji všichni znáte, je to okrasná kytka, roste velmi často před vesnickými obchůdky, má sytě žlutooranžové květy a pevné skoro kulaté listy. Chutná jako ředkvička (je jedlá, salát je vynikající). Stačí ji rozmačkat a šťávou potírat postižená místa. Za několik dní bude po problému. To že by každý v tomto případě mněl používat na nohy zásyp proti pocení, berte jako samozřejmost.

Oči, uši, zuby.
Oči jsou, zvláště v lese, poměrně zranitelné. Stačí větvička, brouk, moucha a dovede nám to velice znepříjemnit život. Nejdůležitější je oko očistit. Vypláchneme jej vodou nebo močí, saháme do něj co nejméně a zakryjeme rozmačkanými listy jitrocele. Velice také pomáhá šťávu z jitrocele do oka přímo nakapat.
Pokud někoho začnou v lese bolet zuby, pomáhá žvýkání jitrocele, hřebíčku, nebo kozlíkového kořene (badyán). Dál už pomůže pouze zubař nebo kovář.
Uši – naštěstí se toho s ušima moc nestává. Pokud už dojde k nějakému zánětu, je možné na chvíli do ucha zasunout pomačkaný, srolovaný list kopretiny. Zánět obvykle do několika minut ustoupí. Pokud nemáme kopretinu, je možné do ucha nakapat šťávu z netřesku nebo řebříčku, případně smíchanou s trochou stolního oleje.

Autor: Hermit

Tento článek byl zařazen do soutěže Bushcraft.cz

Zaujal vás tento text? Pomozte autorovi vyhrát v naší soutěži, napište do komentáře svůj kladný názor, nebo klidně pouze znaménko „+“!

  1. dawe says:

    nikdy by mě nenapadlo, že by t mohlo být z psychické reakce, nevím proč, ale nějak jsem nad tím nedumal. ale je pravda, že už jsem si párkrát říkal jaktože jsem nastydnul, když nebyla taková zima :)

  2. Fabo says:

    + supr članek :) musim vyzkouset

  3. says:

    +

  4. Miso says:

    Obsahovo super článok, no bez obrázkov je to si myslím pre dosť ludí nepoužiteľné. A aj pre ludí ktorí sa začínajú zaoberať liečivými účinkami rastlín a nepoznajú až tak názvy. S obrázkom by sa im to aj lepšie vrylo do pamäti :-)
    Dobr0 by boli aj preklady do slovenčiny alebo aspon ANJ ale to by tie obrazky vyriešili.
    Aj tak super ;-)
    +

  5. Taurus says:

    Zajímavý článek,avšak nebuďte naivní a nevěřte všemu..

  6. Salix says:

    Z lesnického a botanického hlediska je popis velice přesný… Ale popravdě.Už jste si někdo vyplachoval oko močí?? V nejlepším to je trochu nechutné… nicméně to bude to poslední o co se budete zajímat… Ono to totiž štípe, svědí a pálí jako čert!(A ke všemu budete smrdět)

    Žažil jsem to a vím to… ;)

  7. vlkodlaq says:

    Poučné a zajímavé, co jsem mohl, ověřil jsem a i pravdivé. jen, jak už tu taky padlo, chybí obrázky, fotky… Video, jak si autor videa čůrá do oka a pod.. :-)
    Howg

  8. Andrei says:

    Ahoj,

    mimochodem, mohu poradit výborný recept na zánět spojivek. :) Jakožto silný alergik ho mám na jaře a v létě často a v lékárně bych se nedoplatila.

    Stačí pár listů řebříčku, jitrocele (nejlépe kopinatý, ale není nezbytné) a kousek listu kostivalu na jeden hrnek horké vody. Nechat pořádně vylouhovat (min 15 minut)a pak vyplachovat oči. Nebo namočit kapesník a obklad, kdo si nerad kape něco do očí.
    Voda by neměla přímo vřít, pro kostival ani jitrocel to není ideální.

    Když se s tím začne hned, když se zánět teprve rozvíjí, pravděpodobně se ho zbavíte téměř ihned. Pokud už to je naplno rozjeté, tak to aspoň hodně rychle zkrátíte. Mnohem víc, než s tím, co by vám dali v lékárně.

    • vvv says:

      Kostival do očí?? Trochu s klidem.Tím chci říct,že by bylo lepší napsat přesne množství,někdo dá víc a spáli mu to zrak….A hlavne použít jenom list.Já bych ho nejspíš vynechal.

  9. Adel says:

    Ahoj,
    na počínající zánět v uších je také dobrý česnek.
    Stroužek nebo míň jemně pomačkáme zabalíme do kapesníku nebo gázy a přiložíme a ucho (popřípadě ovážeme). Nejlepší je ho tam nechat asi hodinu potom co ustoupí bolest. Poté přikládat další 2-3 dny na spaní(cca6-8 hod.)

Leave a Reply to Salix

Protected by WP Anti Spam