subscribe: Posts | Comments

Historické a nouzové způsoby slaňování

6 comments
Historické a nouzové způsoby slaňování

Jedná se o doplněnou a upravenou verzi TOHOTO ČLÁNKU.

Dnes se tyto slaňovací metody používají jen v nouzi, kdy po nějaké souhře nešťastných náhod se ocitneme v situaci bez horolezecké výbavy, a k dispozici máme jen lano.
V prvé řadě se dá slanit v tzv. Dülferově sedu.

Lehčí a krátké skalnaté terény či spíše svahy je možno též slanit po laně ovinutém kolem paží. Ale spíše než slanění je to vylepšené ručkování po laně dolů. Používá se jen ve snadném, méně rizikovém terénu.

Křížový sed

Křížový sed, anebo také někdy zvaný Jihoafrický či neoklasický. Popularitu si získal především proto, že při něm méně řeže lano do těla. Lze použít pouze v případě, že máme lano dvojitě složené (slaňujeme po dvou pramenech lana). Během slanění platí, že v čím svislejším terénu se budeme nacházet, tím se lana přicházející shora posouvají směrem nahoru k podpaždí a křížení lana za zády se posune výše do polohy, kdy dobře podpírá záda a poskytuje oporu.

Anebo pokud nám zůstala alespoň nějaká výbava, můžeme si ze smyčky udělat improvizovaný sedák a slanit po karabině s navázanou poloviční lodní smyčkou.

Článek zaslal Jakub M.

  1. Ahoj.
    Ten druhý obrázek shora, slanění se jmenuje „francouzské“, pokud dáme lano jen pod jedno stehno jako při Dülfrovém slanění a pravou uchopíme zvenku nad stehnem, je to slanění „belgické“ Oba pro lehčí terény. Křížový sed je v podstatě dvojitý Dülfer, lano pod každým stehnem jedno, křížem přes prsa, na každém rameni jedno lano a přes záda se uchopí do pravé ruky, která zároveň kontroluje rychlost. Jestli někdo použije tenhle namalovaný „křížový“ sed a dostane se náhodou fakt pod převis, nebo do problémů, tak vým garantuju, že se na tom minimálně neurží, nebo zabije. Vyzkoušejte si to, je to malůvka nedbající fyzikální zákonitosti, těma rukama neuděláte vůbec nic, je to hodně nebezpečné.

  2. admin says:

    Diky za radu. Neni nekde k dispozici obrazek nebo fotka spravneho provedeni?

    • Jedině v nějaké starší horolezecké příručce, dneska se tak už vubec neleze, ale uznávám, slézt pomocí lana holýma rukama by mšl umět každý. Křížák je jako slanění Dülfrem zrcadlově, kdy máme dvě lana a zrcadlově ho provedeme jak jsem popsal výš. Lana se většinou stahovala za sebou, zakže i slanění bylo vždy na dvou lanech. Totiž viset plnou váhou dospělého člověka jen za maso v podpaždí, to fakt nejde a nejde to ani regulovat. Slanění je taky oregulaci rychlosti. Čím víc tření, tím musíme udělat víc nesmyslných pohybů, aby jsme se pohnuli z místa.

  3. admin says:

    Existuje nejaky jednotny navod/zpusob na to, jak nejrychleji a nejbezpecneji se dostat treba ze 4. patra pri pozaru, nebo ze „skaly“ dolu s minimem vybaveni, nebo uplne bez nej? Stale se snazim pochopit – je to skutecne takova veda, jak zatim vypada, nebo jednoduse tapeme v pojmech a zpusobech?

    • Zkuste si tím „křížákem“ sjet 2m ale opravdu v úplném visu. Budeš rád, až budeš v šílenejch bolestech dole. Po horolezecké stránce je po desetiletí odzkoušený a prověřený jediný způsob a to je Dülferův sed. Po staletí mají námořníci odzkoušený námořnický spust, lano omotáš kolem nohy a přišlápneš ho druhou nohou na nártu. Jako ve všech případech je to nutný nacvičit. Nemá smysl vymýšlet něco nového. A při požáru? Člověk bude rád, že je z toho venku i se spálenejma rukama…

  4. admin says:

    Dekuji, to je presne to, co jsem potreboval slyset. Povinne se naucit Dülferův sed a doufat, ze ho nikdy nebudu muset pouzit.

Leave a Reply to francimus

Protected by WP Anti Spam