Psychologická příprava – díl 1. (úvod)
Motto: Psychologické dovednosti se LZE naučit, JE MOŽNÉ je TRÉNOVAT, stejně jako dovednosti fyzické.
Jak už jsme psali, nedávno v Praze proběhlo kolokvium s názvem „Výjimečný stav“. Ačkoli jsme to nahrávali, na základě dohody s pořadatelem nebudou nakonec tyto záběry přístupné veřejnosti. Rozhodl jsem se však zpracovat vlastní přednášku a vytvořit z ní článek. Trochu to nabobtnalo a nakonec to vypadá na několikadílný seriál. Dnes začnu tím nejdůležitějším – psychologickou přípravou.
Pojďme rovnou rozebrat tento pojem. Co to vlastně znamená?
(Jelikož mám velmi blízko ke sportovní psychologii a již několik let se snažím o její využití v praxi, budu sem tam citovat z dokumentů, zabývajících se touto problematikou.)
Psychologická příprava znamená cílevědomé využití psychologických poznatků ke zvýšení efektivity tréninkového procesu. V praxi to znamená paralyzovat působení negativních psychogenních vlivů a současně pozitivně působit na psychiku sportovce za účelem dosažení vysoké výkonnosti s využitím širokého komplexu psychologických poznatků.
Ve vztahu k přežití to může znamenat jasný rozum, klidné jednání a promyšlené činy. A to třeba i takové, které běžný člověk neuskuteční ani omylem (hmyz a moč jako potrava, amputace vlastních končetin a mnoho dalšího).
Na rozdíl od sportu, kde vrcholové výkony musíme podávat několikrát měsíčně/ročně, do nebezpečných situací se nemusíme dostat ani jednou za celý život.
Nicméně, dle mého názoru, PRO KAŽDÉHO Z NÁS (ať už jste aktivní sportovec, nebo botanik introvert) je velice důležité trénovat psychologické a praktické dovedností přežití.
Proč? Jednoduše proto, že v tomto případě nám nejde o pohár a titul, ale o náš život. V tom horším případě také i o život naších blízkých, či známých.
Praktické dovednosti přežití jsou dnes velice oblíbené. Mezí ně můžeme zařadit například rozdělání ohně, stavbu přístřešku a další dobrodružné činnosti. Bohužel však málokterý zájemce o bushcraft či rovnou survival se zamýšlí nad psychologickou stránkou věci.
Abychom se na to mohli zaměřit, potřebujeme si nejprve uvědomit, co jsme vlastně zač a jak budeme reagovat v krizové situaci.
Králík vs Lev
Už od pradávna existuje základní rozdělení typů reakcí na krizovou/nebezpečnou situaci a jednoduchý způsob, jak to ověřit.
Například Alexandr Makedonský, Julius Caesar, Napoleon Bonaparte a další významní dobyvatele ho s oblibou využívali při hledání vhodných velitelů.
Vybraný jedinec byl vystaven náhlé stresové situaci a na základě jeho chování se určovala jeho budoucnost.
Alexandr Makedonský využíval vlastních bojových dovedností a bez předchozího upozornění útočil svojí zbraní, na Caesarův pokyn byl nešťastník vhozen do klece se svázaným,ale stále nebezpečným medvědem a Napoleon jednoduše střílel z pistole ve vlastním stanu.
Takováto stresová situace vyvolávala okamžitou reakci. Testovaný jedinec buďto rudnul, nebo blednul.
Zblednutí se připisovalo „králíkům“ a znamenalo, buďto že tento voják v boji hrůzou ztuhne, nebo že se u něj strach přemění na nekontrolovaný vztek a agresi. Takový jedinec nebude schopen dostatečně dobře reagovat na situaci, tudíž nemůže být dobrý velitel.
Zrudnutí, vlastnost „lvů“, naopak znamenala okamžitou mobilizaci, odvahu a schopnost uvažovat racionálně i v těch nejnapínavějších okamžicích boje.
Teprve v minulém století se zjistilo, že oba příklady chování mají na svědomí hormony, vylučované dření nadledvinek.
(Nemám medicínské vzdělání, následující řádky píšu na základě různě dohledaných informací a trochy osobních zkušeností. Pokud se v něčem pletu, opravte mě, rád se přiučím!)
Tělo každého člověka během stresové situace vylučuje kromě jiného také kombinaci dvou hormonů – adrenalin a noradrenalin. A reakce jedince závisí na jejich poměru.
Králík: Pokud se do těla vyloučí více adrenalinu (až 80%), dojde ke ztuhnutí a následné reakci „ÚTOK NEBO ÚTĚK“.
Lev: V případě, že se vyloučí více noradrenalinu (opět až 80%), organismus zjednodušeně řečeno „zapne Nitro“ a bude schopen okamžitě reagovat, či se rozhodovat.
Jsou to samozřejmě dva extrémy, většina lidí se pohybuje někde mezi tím. Nicméně toto rozdělení a uvědomění si, do jakého typu zapadáte, vám pomůže zvolit směr vašeho osobního vývoje a zvýší šance na přežití v případné krizové situaci.
Zkuste se zamyslet, do jakého typu asi patříte vy? Dá se to u vás jasně rozlišit?
P. S. Znovu opakuji, že nemám to vědecky ověřené, ani podložené, pouze čerpám z mnoha zdrojů a perfektně mi toto rozdělení zapadá do mé vlastní teorie chování v krizových situacích. Právě skutečnost, že blednu a tuhnu v okamžiku, kdy naopak bych měl pohotově reagovat a řešit vzniklou situaci mě nutí stále víc a víc se zajímat jak o techniky přežití, tak i o psychologii obecně.
Vladius
Citované zdroje:
„Úvod do psychologické přípravy, závodní úzkost“ (PhDr. Eva Tomešová, Ph.D.).
http://is.muni.cz/elportal/estud/fsps/ps07/teortren/pdf/6.3._Psychologicka_priprava.pdf
PŘEČTĚTE SI TAKÉ:
Máte-li špatný pocit, dejte na intuici!
Spaní a oheň v přírodě – stručně a jasně
Lesní požár
13x nouzová signalizace
K čemu je červené světlo?
Zamyšlení nad klíšťaty
Bushcraft není o snaze zastavit pokrok
Simulátor utonutí
Vytažení zapadlého auta – návod
Nouzové slaňování – návod
Horská překvapení
Jak si správně zabalit batoh?
Leave a Reply to admin
Přidejte se k nám na facebooku!
Reklama
Reklama
Nejnovější komentáře
Seznam rubrik
Archivováno Národní knihovnou
Povedený článek, psychika je podle mě hodně důležité. Už jsem párkrát někde „na výletě“ byl a je fakt, že je to dost důležité.
Napadlo mě, že by se to možná dalo natrénovat a omezit tak přísun adrenalinu. Pokud se budem pravidelně dostávat do krizových situací, časem si na ně člověk zvykne a už nejsou tak adrenalinové.
Za mlada jsem míval strach i z jízdy autobusem (dost introvert).. dneska jsem si ale zvyknul i na přespání pod stanem stovky km od domova, sám bez mobilu, kontaktu s okolím. Nejsou to zrovna ideální případy, ale myslím, že mě pochopíte
Pravě o tom budou všechny další díly. O tom, jak se může připravit Králík a co může udělat pro svoji záchranu také Lev.
Kdy bude další díl? Už se nemůžu dočkat. Super článek. Dovolil bych si říci, že jeden z nejlepších, co jsem tu četl. Díky za něj.
Ahoj, díky za odezvu. Další díl bude nejpozději o víkendu. Mám ho rozepsaný, ale bude poněkud delší, tak zatím makám.
Nikdy při náhlých stresových situacích neutíkám a nijak výrazný pocit strachu necítím, ale že bych reagoval nějak rychle se také říct nedá.
Napoleon a strileni z pistole? Co to je za blbost? Copak Napoleon mohl ve sve dobe strilet z pistole?
Samozřejmě že mohl, pistole byly běžnou výzbrojí důstojníků a především kavalerie, ovšem samozřejmě – pořád disponovaly křesadlovými/perkusními zámky a byly jednoranné, nabíjení taky trvalo relativně dlouho, ale to u všech tehdejších palných zbraní.
Jen pro informaci – osobní sada pistolí švédského krále Gustava Adolfa je v muze ve Stockholmu (žil cca 150 let před Napoleonem, za 30-ti leté války) a první zmínka o palné zbrani do jedné ruky pochází z poloviny 15. století, to znamená do vlády Jiřího z Poděbrad a je z Německa, ovšem dalších cca 70-100 let trvalo masové rozšíření – pořád to byla dost drahá zbraň, vyžadovala preciznější práci než mušketa nebo arkebuza (dlouhé palné zbraně té doby) a tak jí používala především jízda, protože na koni je těžká puška přítěží a překáží a pro boj zblízka tak nezbývá než jí většinou zahodit, pistole se dá zasunout do pouzdra.
Tak vam nevim samozrejme kdyz na vas nekdo vytahne bouchacku tak asi stuhnete. Reakce se vycvicit da jsou to ruzna bojova umeni. Jen nevim jestli to zapada primo do bushcraftingu.
Vsak to byl jen priklad
Si misto namireny pistole predstav, ze jste s kamaradama v lese a najednou si jeden z vas udela otevrenou zlomeninu. Je Ti tenhle priklad blizsi bushcraftu? Ta myslenka, pokud jsem to spravne pochopil, je spravna… Trenovat nestandardni situace abys z neznameho s cim si se doposud nesetkal udelal situaci a tudiz tolik nezmatkoval. Jinak ten kralik a lev asi muze byt. Kazdy reaguje jinak, ale vicemene se da vse nacvicit 
Muj nazor, snad sem pochopil spravne 