Spaní a oheň v přírodě – stručně a jasně

V tomto článku naleznete, jaké jsou podmínky pro přenocování v přírodě a co vám hrozí, pokud je nebudete znát a řídit se jimi.

 
V první řadě je potřeba si uvědomit, že některá území mají vlastní řád nebo je jejich řád dán zvláštní vyhláškou. Pokud se budeme bavit obecně, zákon rozlišuje dva pojmy:

Táboření: souhrn činností, které umožňují pobyt ve volné přírodě spojený s možností přenocování.

Spadají sem činnosti jako: výstavba obydlí (stan, větší konstrukce), rozdělávání ohně, výstavba sociálního zařízení, příprava jídel apod.

Nocování: nemá přesnou definici, ale má se za to, že příkladem může být přespání pod širákem nebo velice malým přístřeškem.

Nesmí se rozdělávat oheň, kácet stromy nebo podobně.

Dobrou zprávou pro všechny milovníky přírody, bushcraftu či trampingu potom je, že jednodenní nocování se obecně toleruje a obvykle se řeší spíše individuálně (domluvou na místě) a to především díky „kauze Hyťha“. Horší už to potom je, pokud si rozděláte oheň, použijete plynový / lihový vařič nebo začnete stavět nějakou větší konstrukci za pomoci významného množství dřeva

Pozor je potřeba si dát při rozdělávání ohňů. Oheň je možno rozdělat nejblíže 50m od hranice lesa a to pouze za počasí, které nezvyšuje riziko vzniku požáru! V extrémně suchých dnech byste se v lese měli vzdát i kouření. Rizika šíření požáru suchým porostem, případně kořenovým systémem, jsou nám určitě dobře známa  Zákon vytváří další fajnovou schizofrenii, když přijde na vařiče. Jeden zákon zakazuje otevřený oheň, což by vařičům nahrávalo. Na druhou stranu je zakázáno i kouření, takže není úplně jisté, jak by si vařiče ve finále vedly.

Co se týče schůdnosti těchto činností v různých oblastech, tak zde je rozdělení následující.

Národní parky

Není dovoleno pohybovat se mimo vyznačené cesty v PRVNÍ zóně a pro přenocování jsou určena zvláštní místa (s tím začal NP Šumava), kde může každý v případě potřeby přespat pod vlastním stanem. KRNAP naopak nocoviště nevytváří a oficiálně návštěvníky posílá do hotelů a chat, jelikož se bojí zvýšení automobilové dopravy. Otázkou zůstává přespávání podél cest, což je běžným zvykem, který ale není oficiálně upraven žádným řádem.

Ve DRUHÉ a TŘETÍ zóně jsou pravidla mírnější, ale stále platí zákaz táboření a také zákaz sběru lesních plodů, odchytu živočichů, horolezectví a organizování hromadných akcích mimo povolená místa.

Chráněné krajinné oblasti

S jistotou lze tvrdit, že není dovoleno táboření. Na druhou stranu nocování není nijak postihováno a praxe uvádí, že je úřady oficiálně tolerováno.

I CHKO se dělí do čtyř různých pásem, ale obecně jsou dovoleny všechny aktivity, které výrazně nepoškodí přírodní hodnoty (uznávám, že jde o vcelku vágní frázi).

Soukromé lesy

Táboření je povoleno pouze se souhlasem majitele. Nocování je opět víceméně tolerováno, ale situace zde není úplně přehledná. Pokud je les vlastněn obcí nebo státem, mohou být pravidla obecně upravena příslušnou vyhláškou.

Maloplošná chráněná území

Do této skupiny patří různé přírodní rezervace a památky. Není dovoleno tábořit ani nocovat. Pokud je tato oblast označena jako národní, musíte se v ní opět pohybovat pouze po vyznačených stezkách a platí zákaz sběru lesních plodů (včetně hub!) a odchytu živočichů.

Před každou výpravou do přírody, byste se tak měli seznámit s typem oblasti a případně si najít, jaký je řád pro pohyb v této oblasti. To se týká především národních parků a chráněných oblastí. Pokud se budete pohybovat po soukromých pozemcích, neměl by být problém někde přespat, ale nesmíte si rozdělávat oheň. Samozřejmě selský rozum napovídá, že svým pobytem byste měli napáchat co nejmenší paseku, nekácet si stromky na  stavbu přístřešku nebo pustošit úrodu na polích.

Jaké jsou potom sankce? Za porušení zákona o táboření lze v přestupkovém řízení dostat pokutu až 5 000Kč každému, kdo zákon porušil. V národních parcích jsou potom postihy ještě přísnější.

U našich slovenských sousedů je trend spíše opačný a dochází ke zpřísňování podmínek (včetně „honů“ na trampy v Tatrách). Zákonem je v mnoha oblastech zakázáno jak táboření, tak nocování. Na druhou stranu se většina oblastí snaží o vybudování povolených tábořišť, což v Čechách docela chybí, ale ani na Slovensku není situace srovnatelná se severskými zeměmi, které v této oblasti poskytují největší komfort a to volně přístupné sruby, útulny a jiná zařízení.

Závěrem

Situace je více než komplikovaná a pokud by člověk chtěl jednat „legálně“ musel by si pracně obstarat spoustu informací a získat patřičná povolení. Většina dotčených lidí (ochránci, turisté) se shodne na tom, že je nejlepší zůstat „pod radarem“ a doufat, že „rozumné“ chování bude „rozumně“ tolerováno.

Všechny Vás proto prosíme, v lese se chovejte slušně, myslete na to, abyste nepáchali žádnou trvalou škodu a nezkoušejte vše, co jste viděli v televizi. Nejen, že to může být zbytečně riskantní, ale často se jedná o řešení krajní nouze, do které se přeci jen při spaní v Čechách pod širákem jen těžko dostanete. Není nic horšího, než příroda plná odpadků nebo zbytečně pokácených stromů.

Zdroje:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/spotrebitel/96258-kde-si-muzeme-postavit-stan-a-rozdelat-ohen/

http://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/spani-pod-sirakem-zakonum-a-ochrancum-prirody-nevadi?sel_ids=1&ids%5Bx1113250865bedd376a2de80deb981148%5D=1

http://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ChranenaUzemi.htm

http://www.krnap.cz/faq/

http://www.treking.cz/archiv/taboreni-a-bivakovani.htm?full_discussion=true

http://www.hedvabnastezka.cz/legalni-taboreni-nocovani-ohen-nebo-kolo-/

http://www.outdoorforum.cz/viewtopic.php?t=303

http://hiking.sk/hk/ar/1894/ako_spat_v_narodnych_parkoch_a_chko.html

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

Máte-li špatný pocit, dejte na intuici! Vaření vody v papírovém kelímku, PET lahvi atd Jätkänkynttilä – vše o finské svíci Bushcraft není o snaze zastavit pokrok Featherstick – rozděláme si ohně s radostí Ohnivé lože – jak na to? Proboření na ledu – rozbor situace Izotermická folie – velký test Vytažení zapadlého auta – návod Výroba nouzové píšťalky – Video návod Nouzové slaňování – návod Alternativní způsoby rozdělání ohně

1. 

   marek_pd says:

   14.8.2014 at 12.29

   Ja by som rád objasnil rozdiel medzi varičom a cigaretou, obydva sú síce otvorené ohne, ale pomerne často z cigarety odpadne kúsok žeravého popola, nie vždy po zadusaní naozaj nehorí, nehovoriac o tom ako bezohľadne niektorý dokážu zahodiť ohorok. Varič je predsa len kontrolovaný oheň, otočím ventil a viem, že je po ohni. Myslím, že neuhasená cigareta spôsobila oveľa viac požiarov ako varič/ sporák ( neberme do úvahy len les,ale napríklad aj domácnosti)

   reply
2. 

   vlkodlaq says:

   5.9.2014 at 11.33

   Chodím na čundry cca dvě dekády a moje zkušenosti jsou takové, že je vždy a všude lepší nedělat bordel (nejen nepořádek, ale i hluk atd) a nepřitahovat pozornost. Ve velmi suchém počasí oheň rozdělávám jen u vody nebo vůbec a když u vody, před odchodem ještě místo ohniště a okolí poleju vodou. Žádná povolení jsem nikdy neřešil, spíš se choval tak, aby o mě nikdo nevěděl, jen jednou na nás přišli v Tatrách (kde se lesy fakt kontrolují) a ještě si s námi ochránci dali vodku a když viděli, že nejsme žadná prasata, tak nás nechali a jen při odchodu řekli „Majtě sa hoši a potom to dobre skontrolujte“. Oheň jde vždy dělat tak, aby nebyl moc vidět a aby pak šlo hořeniště dobře zamaskovat, drnem atd. Stačí u toho přemýšlet, protože proč jsou ochránci parků nasraní? Protože se lidi v lese chovají jako prasata, všude odpadky a vajgly, dělají kravál a i slušný tramp to má pak těžké, když se s nějakými náhodou potká.

   reply
3. 

   Bjorn says:

   5.1.2015 at 19.16

   Já bych se chtěl vrátit k zákonu o táboření…takoví zákon neexistuje…jedná se pouze o vyhlášku a kdokoli, kdo aspon trochu zná zákony, je jasné, že vyhláška NENÍ nadřazena zákonu.Z toho jasně vyplívá, že k táboření na soukromém pozemku je logicky třeba svolení majitele.Co se týká národních parků, tak tam je snad jasné, že nebudu tábořit, vždyt bych mohl ohrozit chráněnné druhy v parku.
   Pokud ale hodlám tábořit ve státním lese, je třeba si uvědomit, že státní =veřejné, a já sem veřejnost.Tudíš jsem spolumajitel takového státního lesa a dle zákonu a volném pohybu po veřejných pozemcích, nemá nikdo, ani stát jakoukoliv pravomoc mi zabránit v tom, abych si bezpečně postavil např. srub či rozdělal oheň.(Pokud svím jednáním neohrožuji veřejný majet či bezpečnost). Tím se samosebou rozumí, že nebudu vykacovat větší než potřebné množství lesa , nebo svím jednáním zapálit celí les XDD.

   Lovení zvěře je také ošetřeno pouze vyhláškou.Pokud je známo, tak zvěř je opět vveřejným majetkem..prosím neplést…veřejný majetek není majetkem státu (myšleno vlády a jiných vyvolených),Stát jsou občané a státní majetek je veřejný majetek…( žádný vládní trouba nemůže a ani nesmí dle zákona , takříkajíc vlastnit a rozhodovat o veřejném majetku..to může pouze veřejnost)
   ( z toho důvodu stále nemáme zákon o veřejném referendu)
   ale zpátky…
   Lovení zveře ( myšleno nechráněných druhů ) pro osobní spotřbu, jako je například .: Sem v lese už týden a došli mi zásoby jídla, ale ještě nechci domů, protože si užívám pěknou dovolenou v přírodě.tak si odchytnu zajíce a upeču siho.
   Takovéto jednání nemůže být považováno za pytláctví, protože dle zákone , je pytláctví definováno jako obohacování se za ůčelem výdělku. Z čehož vyplívá, že pokud nehodlám ulovit třeba 3 jeleny abych je rozkuchal a prodal na díly , není lov považován za pytláctví.

   Ze skušenosti vím, že myslivci a státní služby joko policie, tyto zákony neuznává.Prostě a jednoduše si zapamatujte.Když už vás pokutují, obratte se na nejvyšší soud ana mezinárodní soud pro občaská práva. Pokud se vlesích nechováte jako prasata, máte právo tam i trvale žít XD
   ( Sepsáno dle vlastní zkušenosti )

   reply
   • 

     Michal says:

     1.3.2015 at 21.41

     Zdravím, dle zákona 289/1995 Sb. §20 odst. 1) je v lesích zakázáno mimo jiné provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, stavět oplocení a jiné objekty,těžit stromy a keře nebo je poškozovat, kouřit, rozdělávat a udržovat otevřené ohně, tábořit mimo vyhrazená místa… za tyto přestupky hrozí pokuta až 15000 kč.
     A lovení zvěře upravuje zákon o myslivosti = 449/2001 Sb. A ten udává dle §46,že kdo loví zvěř, musí mít u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a průkaz zbraně a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu.
     A dále jsou zakázané způsoby lovu popsány v §45
     S přáním pěkného dne
     Michal

     reply
   • 

     MV says:

     9.3.2015 at 11.12

     Bjorne, omlouvám se, ale vaše názory jsou tak trochu utopistické. Pokud by měl každý právo nakládat s „veřejným“ majetkem tak, jak píšete, tak by nám tu za chvíli nic nezůstalo. A proto máme zákony, které kolega popisuje výše. Takže pokud se Vám ještě nechce z lesa domů, tak rozhodně žádného zajíce nelovte – lov lukem, do ok, či jinými improvizovanými metodami je striktně zakázaný – za pytláctví je odnětí svobody až 2roky, kdo pytlačí pro zisk, je trestán přísněji (6měsíců až 5let).

     Prosím, nešiřte po internetu takovéto bludy, protože jsou sice velice zajímavé, ale mohou mnoho lidí přivést do problémů.

     Přeji mnoho zdaru

     reply
4. 

   ZrK says:

   25.7.2015 at 15.25

   Na jedno, dvě či tři přespání pod širák (celta, žádný stan) jsme s dětmi porůznu vyráželi v létě v zimě všude možně po Čechách skoro deset let. Stačí se nechovat jak idiot a mastňák, aby vás nikdo neviděl a bez psa nenašel, a teplou večeři a ranní čaj vždy obstaral spolehlivě obyčejný plechový vařič na lihové kostky.
   Trošku mimo téma: v současnosti mi nedělá ani tak starost o nějakou pokutu, jako spíš obava z rychlokvašených myslivců, kteří jsou schopni pálit po všem, co se šustne v křoví, aniž tuší co to doopravdy je…

   reply
   • 

     Matyas says:

     29.7.2015 at 15.40

     Souhlasím, takto to osobně také praktikuji, nicméně článek je o tom, jak to má být ofiko:)

     A myslivci mě také trápí, psal jsem o nich nedávno také na tomto webu.

     reply